Boj o Libyi - O osudu Kaddáfího režimu se včera rozhodovalo na bojišti i u jednacího stolu v Londýně
LONDÝN Co dál v Libyi? Odpověď na tuto nelehkou otázku byla hlavním tématem včerejší konference, která se konala v Londýně. Do zprvu deštivé britské metropole se sjeli zástupci všech významných hráčů, kteří mohou k tomuto tématu mluvit. Přímo na konferenci ale nebyl přizván žádný z představitelů libyjské opozice. Jako by chtělo mezinárodní společenství na jednu stranu říct - víme o vás a počítáme s vámi -, na druhou stranu se ale zatím držíme tak stranou.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její britský kolega William Hague se s emisarem libyjské Dočasné přechodné národní rady Mahmúdem Džabrílem setkali ještě před samotným jednáním. V Londýně tedy byl.
Existence jakýchsi dvou linií se potvrdila i později odpoledne. Zatímco představitelé „spojenců“ stále ještě jednali, představitelé libyjské opozice měli samostatnou tiskovou konferenci. Na ní představili svůj postoj k budoucímu uspořádání země, který popsali ve svém prohlášení. „Vybudování demokratické společnosti může být dosaženo jen prostřednictvím dialogu, spolupráce a za aktivní účasti všech obyvatel,“ praví se v jejich komuniké. Po případném odstavení Kaddáfího od moci by mělo podle nich dojít ke konání voleb a vzniku nové ústavy, kterou by Libyjci schválili v referendu.
Na konferenci, která začala ve dvě hodiny odpoledne v Lancaster House, už ale seděli jen zástupci OSN, NATO či Africké unie. Českou republiku reprezentoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Konferenci zahájil projevem hostitel David Cameron, který načrtl hlavní body, které chtěl s politiky z více než čtyřiceti zemí řešit. Na programu byla debata o prosazování rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která umožnila současné vojenské akce, ale také diskuse o humanitární pomoci a o rekonstrukci Libye.
Slova zněla v Londýně hezká. „Musíme mluvit jedním hlasem a podporovat přechod k demokracii v Libyi,“ prohlašovala například Clintonová. Jednotlivé země ale mají na vojenskou intervenci a následný vývoj v Libyi různý názor. Některé arabské státy mají pochybnosti, zda současný úder již nepřekračuje rezoluci OSN. Rusko, které tento svůj kritický postoj již několikrát vyslovilo, se pak konference vůbec neúčastnilo.
Cameron se ale zásahu zastával: „Vojenská akce zachránila životy a zachraňuje je dál. Jak řekl jeden z obyvatel Misuráty: ,Tyto údery nám dávají naději.‘“ Ani Schwarzenberg si nemyslí, že by spojenci mandát překročili. „Ten mandát OSN je velice široký. Obyčejně se mandáty využívají tak, že se to trochu natáhne jako gumička. Ale že by vysloveně překročili, tak to ještě ne,“ řekl českým novinářům těsně před odletem z Londýna.
Mluvilo se ale i o tom, co bude po ukončení vojenské fáze. „Až dojde k ukončení bojů, musíme pomoci s opravou infrastruktury, domů, nemocnic, minaretů i mešit poničených Kaddáfího režimem,“ prohlásil britský premiér Cameron.
Politický důchod v Tramtárii Nejdůležitějším výsledkem konference je ustavení tzv. kontaktní skupiny, která má mít politický dozor nad průběhem akcí v Libyi a má doplnit velení NATO, jež vede vojenskou část. Dalším výsledkem jednání je shoda, že s Kaddáfím jako s vládcem Libye se už nepočítá. „Často zaznělo, že plukovník Kaddáfí ztratil svůj mandát, to je naprosto jasné. Někteří už mluví o výboru, který se ustanovil v Benghází, jakožto o partnerovi, to zaznělo velice často,“ uvedl i Schwarzenberg.
Otázka odchodu Kaddáfího do exilu se ale neprojednávala. „Těžko může vystoupit někdo a říct: Navrhuji, aby se pan plukovník Kaddáfí odebral do zaslouženého důchodu v Tramtárii, když tramtárská vláda s tím ještě nesouhlasí,“ uvedl Schwarzenberg. Vyloučil také českou vojenskou účast. „Jsme ale připraveni, jakmile to Libyjci budou chtít, jim pomáhati v transformaci, vybudování občanské společnosti, všeho toho, co jsme zažili sami a v čem máme zkušenost,“ dodal.
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ zvláštní zpravodajka LN v Británii
