BERLÍN Obě instituce chtějí zabránit, aby vysoce ceněná korespondence skončila v rukou soukromých spekulantů, kteří by se mohli pokusit dopisy jednotlivě rozprodat. Německý a britský archiv získají za nezveřejněnou částku 111 dopisů a pohlednic, které si vyměnili Franz Kafka (1883–1924) a jeho nejmladší sestra, jíž říkal „Ottla“. Dohoda s dědici, kteří si od dražby v berlínské aukční síni Stargardt slibovali půl milionu eur (přes 12 milionů korun), byla uzavřena včera.
Od konce května už má být korespondence vystavena v Marbachu a později také v Oxfordu. Kafkovi dědicové na základě dohody archivům předají také 23 dopisů, které napsala Kafkova matka svým dětem, a další tucet literárněhistoricky významných rukopisů. Německá a britská strana se o náklady odkupu podělily rovným dílem. Kromě státních institucí přispěli také soukromí donátoři. Rukopisy budou uloženy v Marbachu a knihovna Oxfordské univerzity si je bude smět přednostně půjčovat.
Proti aukci protestovaly německé kulturní instituce. Ředitel archivu v Marbachu Ulrich Raulff získání dopisů označil za šťastnou zprávu pro literární svět. „Učiní velkolepou čáru za napínavou kapitolou ve stále pohnutém a dramatickém příběhu posmrtného života nejslavnějšího spisovatele 20. století,“ prohlásil. Franzova nejmilejší sestra
Kafkova sestra, o devět let mladší Ottla, s ním sdílela většinu jeho životních starostí i radostí. Další dvě Kafkovy sestry, Elli a Valli, mu nebyly tak blízké a jen výjimečně se s nimi radil o osobních záležitostech. Naopak Ottla byla jeho rádce při všech důležitých rozhodnutích, včetně řešení komplikovaných vztahů se ženami. S Ottlou tvořili „malou rodinu“, bydleli v jednom bytě, jezdili společně na cesty. Navzájem si pomáhali v nekonečném boji proti rodičům. Když například Ottla sháněla místo, kde by si mohla vyzkoušet práci v zemědělství, byl to právě Kafka, kdo ji v jejích snahách podporoval. Na rozdíl od otce, který nechápal, proč se mladá dívka z města zajímá o práci na venkově.
Společně strávili několik měsíců na rodinném hospodářství v Siřemi v letech 1917–1918. Vzpomínky na měsíce prožité daleko od ruchu velkoměsta Kafka zachytil ve svých denících i korespondenci. Některé dopisy Ottle byly již zveřejněny v Kafkových Dopisech rodině. Ottla si navzdory rodičům vzala v červnu 1920 katolíka, Josefa Davida. V roce 1942 se s ním rozvedla a jako Židovka musela odjet do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud se už nevrátila. Ottla měla s manželem dvě dcery, Věru a Helenu.
