NAPA VALLEY Pro kalifornskou oblast Napa Valley, která je domovem nejdražších amerických značek vín, by mohl být rok 2010 ročníkem pěkně kyselým. Místní vinařský průmysl se nepotýká pouze s poklesem hodnoty půdy, ale také s odklonem amerických zákazníků k levnějším značkám. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Podle údajů Silicon Valley Bank z kalifornské St. Heleny by mohlo v tomto nebo příštím roce změnit nuceně majitele až deset vinařství a vinic v Napa Valley. Průzkum banky mezi vinaři dále ukázal, že sedm procent z nich označuje stav svých financí jako „velmi slabý“ nebo „na hranici přežití“.
„Máme mezi klienty 250 vinařů, kteří říkají, že pokles prodejů je nejhorší za posledních 20 let,“ řekl agentuře Bill Stevens, manažer vinařské divize banky.
Cena půdy v Napa, kde sídlí zhruba 400 producentů vína, poklesla od roku 2007, kdy byla na svém vrcholu, o patnáct procent. Podle Roberta Nicholsona, ředitele kalifornské poradenské a finanční společnosti International Wine Associates, může tento propad způsobovat problémy vlastníkům při refinancování hypoték. Především pokud je hodnota jejich majetku nižší než výše úvěru.
Počet vinařství a vinic, které jsou v prodlení se splácením svých úvěrů, vzrostl letos podle výzkumné společnosti MDA DataQuick na 18, což je v porovnání s loňskem čtyřnásobek. V průzkumu Silicon Valley Bank, jejímiž klienty jsou výrobci nejdražších vín na západním pobřeží, uvedlo 71 procent respondentů, že je pro ně těžší získat úvěr.
Američané šetří na víně Recese změnila také chování zákazníků. Spotřebitelé se z dražších amerických vín přeorientovali na levnější značky vín, která jsou dovážena ze zemí, jako je Chile, Argentina nebo Austrálie.
Přestože americká spotřeba vína loni vzrostla o 1,9 procenta na 323 milionů lahví, tržby naopak klesly o 3,3 procenta na 29 miliard dolarů (více než 550 miliard korun). Mezi roky 1991 a 2008 se přitom maloobchodní tržby z prodeje vína téměř ztrojnásobily.
Prodej superprémiových značek, které stojí více než 15 dolarů za lahev, loni poklesl o deset procent. V případě ultraprémiových, u kterých zákazníci zaplatí více než 30 dolarů za lahev, byl propad dokonce 15 procent. „Už je asi pryč doba, kdy jste měli uloženo ve sklepě pět tisíc lahví Screaming Eagle,“ myslí si Peter S. Kaufman ze společnosti Bacchus Capital, která se zabývá investicemi do vína. Odkazuje přitom na „kultovní cabernet“ z oblasti Napa, který je možné prodat minimálně za 750 dolarů za lahev. „Marnotratníci zjišťují, že existuje spousta pitelného vína v ceně 20 až 40 dolarů za lahev,“ dodal Kaufman.
Podle lednové zprávy holandské banky Rabobank, která se specializuje na financování podnikání v zemědělství, by tíhu změny spotřebitelských návyků mohla nést právě superprémiová vinařství. Právě Napa a sousední oblast Somona jsou největšími americkými producenty prémiových vín, dodává banka.
„Spotřebitelé se dívají na cenovky a zjišťují, že Napa nemá nic v ceně, za kterou by chtěli nakupovat,“ uvedl Stephen Rannekleiv, vedoucí analytik Rabobank. „Ceny vína odrážejí cenu hroznů, které odrážejí cenu půdy.“
Napa má mezi americkými vinařskými oblastmi nejdražší půdu. Průměrná cena za akr vinic osázených červenými odrůdami, jako je Cabernet Sauvignon, se pohybuje od 150 do 200 tisíc dolarů. Vinice s bílými odrůdami, jako je Chardonnay, jsou levnější a akr v průměru vyjde na 115 tisíc dolarů. Podle Seana Mahera, prezidenta realitní společnosti Maher Advisors Inc., se mohou ceny v nejžádanějších lokalitách v Rutherfordu a Oakville vyšplhat až na čtvrt milionu za akr.
To je také důvod, proč byly loni vinné hrozny z Napa nejdražší od roku 1970. V loňském roce stály v průměru 3401 dolarů za tunu, což je o 56 procent více než v druhé nejdražší oblasti Somona a více než dvojnásobek třetí nejdražší oblasti Mendocino. Kalifornie přitom produkuje 90 procent veškerého amerického vína.
