PRAHA Oko za oko... nebo lépe, dluh za dluh. To je recept, kterým chce ministr financí Miroslav Kalousek zlepšit upadající platební morálku v Česku.
„Uvažuji o tom, že firmy, které budou provádět veřejné zakázky, budou muset vždy při vystavení faktury vůči státu doložit, že samy nedluží vlastním dodavatelům. Když budou dlužit, bude stát zvažovat, že jim zaplatí až tehdy, kdy ony splatí vlastní dluhy,“ řekl Kalousek Lidovým novinám. Podle ministra to je způsob, jak donutit velké firmy, aby platily malým firmám v regionech včas.
Průměrná splatnost faktur se podle statistik během posledního roku protáhla téměř o dva týdny -z 33 dní na 46 dní. Mnoho firem se kvůli tomu dostává do tzv. druhotné platební neschopnosti – tedy nejsou schopny splácet svoje závazky jen proto, že samy nedostávají za svoji práci zaplaceno.
Evropský parlament se chystá hlasovat o návrhu, podle kterého by měly firmy na splacení faktur maximálně 30 dní. Avšak zástupci inkasních společností se shodují, že takové opatření nemá šanci situaci výrazněji zlepšit – zhoršuje se totiž i úspěšnost vymáhání pohledávek po splatnosti. Kalousek proto uvažuje o efektivnějším opatření – chce firmy přimět, aby splácení dluhů bylo v jejich vlastním zájmu.
Firmy: Nejpomalejším plátcem je stát Zástupci firem se ke Kalouskově iniciativě vyjadřují obezřetně. „Záleží, jestli je firma v prvotní, nebo druhotné platební neschopnosti. Určitě lze souhlasit s návrhem, aby firmy v prvotní platební neschopnosti neměly nárok se vůbec na veřejné zakázky kvalifikovat. V případě druhotné platební neschopnosti je ale situace složitější. Firma by byla v podstatě trestána za to, že někdo nezaplatil jí,“ říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která dodává lůžka do nemocnic.
Podnikatelé přitom upozorňují na skutečnost, že právě stát, resp. státní firmy se se splácením faktury opožďují.
„Stát platí jako jeden z nejpozdějších,“ upozorňuje Michal Šumeraj z developerské společnosti Swietelsky stavební. Podnikatelé se shodují, že stát či státní firmy se buď s platbami opožďují, anebo rovnou nastavují nestandardně dlouhé lhůty splatnosti. „Není výjimkou, že když pracujete pro železnici, dostanete splatnost půl roku. To je podmínka smlouvy. Stejný problém je i na silnicích, tam činí splatnost faktur 60–90 dní,“ řekl Šumeraj. Dodal, že developerská firma následně přenáší dlouhodobé fakturační lhůty na subdodavatele.
Mluvčí Českých drah Radek Joklík potvrdil, že průměrná doba splatnosti faktur na drahách je 90 dní. „Souvisí to s nastavením finančních toků ve společnosti,“ uvedl Joklík bez bližšího vysvětlení. Také Frolík, který obchoduje převážně se státními zdravotnickými zařízeními, tvrdí, že odběratelé zpožďují platby. „Rétorika je taková, že: my teď nemáme, tak nedáme, až budeme mít, dáme,“ popisuje Frolík. „A když se ozvete, tak řeknou, že u vás už nenakoupí... Zákazníků je omezené množství, kdybychom je naštvali, neměli bychom komu prodávat. Takže pouze mírně tlačíme, prosíme, žebráme.“
Zlepšením platební morálky státu a státních firem by se měla zabývat ekonomická rada vlády, uvedl Kalousek. Poté by mohlo dojít k nátlaku na soukromé firmy prostřednictvím plateb za veřejné zakázky. „Pokud by byla obecná shoda, mohli bychom tak postupovat již od počátku příštího roku,“ řekl Kalousek.
***
Stát musí zvažovat, že firmám zaplatí za veřejné zakázky až tehdy, kdy ony splatí vlastní dluhy vůči subdodavatelům.
