Kalousek totiž stál za řečnickým pultíkem v Poslanecké sněmovně, lehce brunátněl a hovořil tlumeným, přerývaným hlasem.
Jak později přiznal, nebylo to kvůli zdravotním problémům, ale pouze z nutnosti upoutat pozornost „nezbedných“ poslanců. Ti se totiž během jeho projevu chovali jako zlobivé děti ve škole.
„Ve sněmovně bylo v tu chvíli zhruba 90 decibelů. A já jsem marně hledal jakýkoliv způsob, jak upoutat pozornost sněmovny k tomu, co říkám. Bohužel, ten jediný nástroj byla forma, obsah nikoho nezajímal,“ řekl později Kalousek.
Ticho ve sněmovně se však řešilo celé včerejší zasedání.
Kateřina Jacques (zelení) si totiž stěžovala, že předseda sněmovny Miloslav Vlček není vůbec slyšet. „Já ani v té první lavici nerozumím tomu, co říkáte. Chtěla bych vás požádat, abyste artikuloval srozumitelněji,“ uvedla Jacques.
Hluk zákonodárců ve sněmovně je již evergreenem. Minulý týden naměřil lidovec Pavel Severa hluk o síle 112 decibelů.
