Záslužné zjednodušení daní posiluje moc ministerstva financí
Každé politické sdělení je kombinací obsahu, formy, načasování a mluvčího. Jestliže některý z prvků nesedí, stává se to sdělení nevěrohodné. Výstižný citát Petra Nečase z léta 2009 bohužel přesně sedí na to, co se v posledních týdnech stává jeho současné vládě. Postupně představuje zásadní reformy, které mají být smyslem jejího bytí. A každé představení působí nepřesvědčivě, protože, jak říká Petr Nečas, ty prvky neladí, nedokážou vyvolat dojem, že právě tady a teď startují důležité reformy.
Reformní start se moc přesvědčivě nepodařil ani ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Koncem týdne poprvé představil zásadní zjednodušení daní. Potíž byla v načasování, mluvčím i formě. Dobrý obsah tím byl, podobně jako před měsícem u důchodů, poškozen.
Kalouskovi opravdu nevyšlo načasování. Nápad na největší zjednodušení daní zapadl, protože ho představil v den, kdy si sociální demokraté vybírali postparoubkovského předsedu. Ve veřejném prostoru kulminovala jaderná hysterie po havárii japonské elektrárny Fukušima. Všichni už navíc v přímém přenosu sledovali, jak francouzský prezident nechává tankovat stíhačky Rafale k útoku na Kaddáfího. Ve společnosti doznívalo pobouření ze zvyšování DPH, a lidé se tak na každý nový daňový plán dívali s podezřívavostí. Kalousek navíc jako zásadní novinku čistící daňový systém představoval zrušení superhrubé mzdy, kterou v Topolánkově vládě osobně vymyslel. Na důvěryhodnosti nepřidalo ani ministrovo lavírování, jestli se mírně zvýší daně už lidem s platem nad 40 tisíc měsíčně. Jednoduchý výpočet s papírem a kalkulačkou přesně podle Kalouskem dodaných zjednodušujících vzorců přitom jasně dokazuje, že ano.
Bouráci a stravenkáři Smyslem Kalouskovy reformy není zvyšování ani snižování přímých daní. Ministr je větší části společnosti s příjmem do 40 tisíc měsíčně mírně snižuje. Těm, kdo vydělávají mezi 40 až 100 tisíci, je naopak o pár desítek až stovek korun zvyšuje. Až o několik tisíc si připlatí lidé s příjmy na 100 tisíc měsíčně. To ale není Kalouskův nápad, ale naplnění podmínky VV pro vstup do vlády. Celkově se dá říct, že Kalousek posiluje daňovou progresi. Chudší budou platit méně, bohatší víc. Takže nové daně by měl podpořit i nový šéf socialistů Bohuslav Sobotka, který progresivní příjmové daně roky vydává za základ svého programu.
Smyslem Kalouskovy reformy je uživatelská vlídnost. Lidé by měli ušetřit hodně času i peněz při daňové byrokracii. Správný je pokus o zrušení daňových výjimek. Sám ministr přiznává, že ani neví, kolik jich je. Nejpopulárnější jsou stravenky, režijní jízdenky, poukázky na rekreace a další deputáty. Od daní už budou osvobozeny jen úspory na stáří a charita, které si jako jediné hodnoty přímou daňovou podporu zaslouží. Dá se čekat ostrý útok dotčených zájmový skupin, v němž dostanou Kalousek i premiér Nečas šanci předvést své reformní odhodlání. Uslyšíme jistě mnoho příběhů o útoku na veřejné stravování. Pokud má vláda silné přesvědčení a odvahu, nemá dlouhá debata o výjimkách cenu. Každá z těch zrušených je značně diskriminační.
Kdo dohlédne na daně Druhým podstatný zjednodušením je sloučení všech plateb, které člověk odvádí státu, do jednoho základu, na jeden formulář, na jeden úřad. Dnes každý přinejmenším se třemi papíry při podání daňového přiznání obíhá tři různé úřady. Ze svých daní platíme tři různé úředníky, s nimiž se přitom musíme potkat. Jednotné inkasní místo je skutečně dobrou veřejnou službou. I tady se dá očekávat stejně jako u výjimek ostrý odpor dotčených zájmových skupin. Kdyby to mělo fungovat skutečně tak jednoduše, jak Kalousek slibuje, měli by o práci přijít dva ze tří zaměstnanců finančních úřadů, správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, kteří se inkasem plateb státu zabývají.
Kalousek zatím neoznámil, který úřad výběr za zbývající dva převezme. Těžko se ale dá čekat, že by výsadní povinnost vybírat státní příjmy chystal pro někoho jiného než finanční úřady, které jsou mu podřízené. Kalousek už rozjel velkou reformu finanční správy, kde značně centralizuje moc. Jednotné inkasní místo ministerstva financí by bylo nejen exkluzivním výběrčím, ale logicky by mělo i exkluzivní právo kontrolovat, vymáhat a případně odpouštět nedoplatky. Už dnes mají jak finanční úřady, tak správa sociálního zabezpečení právo přímo lidem obstavovat účty. Z ministerstva financí se tak stává zase o něco silnější mocenské centrum a z ministra ještě těžší váha.
Je dobře, že na financích zrovna teď sedí Kalousek, který je si své moci vědom a dokáže ji využívat naplno. Alespoň se dá dobře promyslet, kdo a jak má výběrčí místo řídit a dozorovat. Ve společnosti s tak nízkou mírou důvěry potřebujeme propracované pojistky, brzdy a mocenské vyvažování.
***
Jednotné inkasní místo je skutečně dobrou veřejnou službou. I tady se dá stejně jako u zrušení výjimek čekat ostrý odpor dotčených zájmových skupin.
O autorovi| LENKA ZLÁMALOVÁ, e-mail: lenka.zlamalova@lidovky.cz analytička LN
