Petici historiků soudobých dějin proti senátnímu návrhu zákona o třetím odboji podepsaly nejen desítky odborníků, ale také řada bývalých politických vězňů, kteří by měli podle zákona na status „odbojáře“ nárok (Ladislav Hejdánek, Petr Uhl, Jaroslav Šabata, Jaroslav Bašta, Ivan O. Štampach či Stanislav Stránský). Celkově má petice, jež upozorňuje na velké množství nonsensů, které zákon obsahuje, již 150 signatářů. Vláda, která se v letním pomatení mysli některých svých členů na pohřbu Milana Paumera zavázala senátní návrh podporovat, by měla rychle hledat způsob, jak z celé věci bez ztráty tváře vycouvat. A leží-li jí na srdci blaho těch, kteří pracovali proti komunistické diktatuře, měla by vypracovat důstojný zákon, který nebude tehdejší opozici rozdělovat a projde oponenturou skutečných odborníků. Minulý týden jsem tu psal o tom, že zatímco ulic pojmenovaných po pionýrech máme u nás přes stovku a Svazácké ulice tři (v Ostravě, Příbrami a Hati na Hlučínsku), ulici Komunistů, Bolševiků nebo Proletářů už neobjevíme. Dva čtenáři mě upozornili na to, že jsem přehlédl Proletářskou ulici v periferní čtvrti Liberce Doubí. „Před připojením obce k Liberci se jmenovala Dělnická, předtím Masarykova,“ píše pan Štrincl, který v této ulici bydlí. Další čtenář z Liberce Petr Dvořák přidal podrobnost: v Proletářské ulici stojí čtyřhvězdičkový hotel, jehož majitel Lukáš Pytloun se loni stal „živnostníkem roku“. To jsou nám ale paradoxy!
Když se před několika týdny objevila zpráva, že česká historička Pavlína Rychterová získala prestižní evropský grant ve výši 25 milionů korun na výzkum středověkých textů, znejistěl jsem: jak je možné, že jsem o ní nikdy nic neslyšel? Prohlédl jsem si její webové stránky a katalogy několika velkých knihoven a zjistil, že problém nemusí být na mé straně. Paní Rychterová za 15 let působení v akademických strukturách vydala pouze jednu monografii. Ta je podle oslovených medievalistů slušná, ale ne převratná.
Tajemství úspěchu Pavlíny Rychterové poodhalil tento týden Respekt. Vědkyně tráví prý více času na letištích než v archivech. Právě se vrátila z konference na Kypru, přednáší v Los Angeles, Princetonu, Berlíně, působí na univerzitě ve Vídni. Zdá se, že Rychterová patří mezi nové typy akademiků, kteří svou energii nevěnují vědecké práci v pravém slova smyslu, ale vytváření kontaktů a budování životopisu. Podle Respektu nesouhlasí Rychterová s většinou českých medievalistů a jejich nekritickým vnímáním českého středověku. „Teď už mám dost peněz na to, abych si mohla dovolit mít jiný názor,“ glosuje Rychterová zisk grantu. Pokud jste si kdo myslel, že vědecká pravda vzniká ve věcné diskusi, dejte si studenou sprchu. Mít vlastní názor už může i ve vědě jen ten, kdo sedí na nadité prkenici.
Za všechny evropské daňové poplatníky doufejme, že výsledkem práce paní Rychterové bude něco více než jen tlustý paklík použitých letenek.
O autorovi| PETR ZÍDEK, redaktor LN
