* V sobotu 5. prosince vypršela platnost odzbrojovací smlouvy START1. Prezidenti Obama i Medveděv tehdy prohlásili, že novou dohodu přijmou velmi brzy, zatím k tomu nedošlo. V čem je problém?
Problém je v tom, že ta původní smlouva obsahovala poměrně detailní popis kontrol a inspekcí a v tom není shoda. Pokud jde o snížení počtu jaderných hlavic, tam se stanoviska blíží, ale inspekce, to je kámen úrazu.
* Je vůbec snížení počtu jaderných hlavic na úroveň 1500 až 1675 a snížení počtu jaderných nosičů na 500 až 1100 na každé straně reálným požadavkem?
V tom takový problém nevidím. Obě strany s tím v podstatě souhlasí, je velmi nákladné udržovat vyšší stavy. Problematická je spíše ta verifikace, protože tím se také nastavuje určitý standard ověřování. Tady na jedné straně Rusko argumentuje tím, že už není studená válka, tak přece si věříme. Na druhé straně Spojené státy argumentují tím, že smlouva bez nějakého ověřovacího, inspekčního mechanismu nemá tu platnost, takže se nechtějí toho mechanismu vzdát.
* Kdy si myslíte, že by mohla být smlouva uzavřena?
Já myslím, že obě strany nic netlačí. Kromě toho, že se má v tomto roce na jaře konat následná konference k plnění smlouvy o nešíření jaderných zbraní a samozřejmě že před začátkem těch jednání by jak Rusové, tak Američané potřebovali mít novou smlouvu už v kapse. To je jediný objektivní tlak, který existuje kromě toho subjektivního politického očekávání. Každé zpoždění totiž vyvolává otázky.
* S velkolepým plánem na odzbrojení přišel sám Obama, ale jak se k této zahraničněpolitické prioritě staví ostatní v Americe? Mám na mysli zejména Pentagon. V amerických médiích se již objevily informace, že s Obamovými plány na odzbrojování příliš nesouhlasí....
Myslím, že se to projevuje konkrétně na detailech té smlouvy. To znamená, že problém není s principy, ale s detaily, což jsou právě například ty kontrolní mechanismy. Lze si představit, že jak v Pentagonu, tak v Kongresu, který má smlouvu ratifikovat, jsou kritici, kteří v této souvislosti nabádají k opatrnosti.
* Jakou roli má nebo mělo v jednáních mezi Rusy a Američany přehodnocení projektu protiraketové obrany?
Rusové i Američané mají zájem dohodnout se na strategickém rámci, na dohodě, která nahradí START1. Američané mají zájem dohodnout se s Ruskem i pokud jde o postup vůči dalším zemím, zde se primárně jedná o Írán. To znamená, že to zrušení nebo změna plánů na protiraketovou obranu je jedna z karet, kterou Američané hrají, aby získali ruský souhlas právě v těchto širších věcech. Primárně existuje tedy zájem dohodnout se o těchto důležitých věcech, štít je sekundární záležitostí.
* Jak vidíte budoucnost nového Obamova protiraketového štítu?
Na jednu stranu to otevírá možnost, aby ten projekt byl více projektem NATO, což je něco, co se i v té naší české diskuzi objevovalo a lze to hodnotit pozitivně. Na druhou stranu to může znamenat komplikace. Bilaterální projekt je jednodušší dohodnout než projekt, kde je těch partnerů mnohem více.
* Dá se nějak obecně shrnout, jaké nyní ve světě převažují tendence? Spíše ke zbrojení či odzbrojení?
Ten trend, pokud jde o zbraně hromadného ničení, je znepokojující, zejména v té jaderné oblasti. Jak pokud jde o Írán, tak Severní Koreu, ale i množství dalších režimů se stává nositeli jaderného potenciálu. Takže realita je taková, že se zbrojí více. Na druhou stranu ale záměrem amerického prezidenta Baracka Obamy, který nejjasněji formuloval tady v pražském projevu, je tento trend otočit.
