Okolnosti této vraždy právě vyšetřuje policie, která zatím v masovém hrobu na louce Budínka objevila ostatky šesti obětí. O tom, že Kamenná získala v roce 1943 od „obengruppenführera SS“ Gottlieba Bergera titul vzorové vesnice SS jako vůbec jediná obec nacistické říše, se ví. Liší se ale informace, proč a za jakých okolností se tak stalo.
„Opravdu se někdy setkávám s takovým obskurním vysvětlením masakru, že Češi šli potrestat po válce esesáckou vesnici. Jenže mezi zavražděnými Němci byla jen zhruba třetina lidí z Kamenné, zbytek pocházel z jiných, okolních vesnic,“ řekl LN badatel Miroslav Mareš, který se podílel na odhalení masového hrobu u Dobronína. Navíc ani fakt, že řada mladých mužů z regionu vstoupila na začátku války do SS, podle něj neospravedlňuje akt pomsty na obyčejných lidech. „Záleží na tom, za jakých to bylo okolností, nakolik tehdy podléhali nacistické propagandě,“ uvedl Mareš. LN se přitom podařilo získat z německé strany některé další informace o udělení titulu vesnice SS Kamenné. Z nich mimo jiné vyplývá, že na začátku války vstoupilo ve vesnici s 250 obyvateli do jednotek SS dobrovolně 49 mužů. Této „rarity“ si všiml i Berger při své návštěvě Jihlavy někdy kolem roku 1940, když se osobně setkal se starostou Kamenné Hondlem. Od té doby se na Jihlavsko několikrát vrátil, přičemž v mezidobí se syn jednoho z místních kamenských sedláků dostal ke službě v elitní jednotce Adolfa Hitlera v Berlíně.
Pokračování na straně 5
Kamennou adoptoval esesman
Dokončení ze strany 1
Ani na tom by nebylo ale nic mimořádného, podobnou „ctí“ se určitě mohla pochlubit řada obcí a měst. Zcela mimořádně se ale zachoval samotný Berger, který si zřejmě Kamennou oblíbil. Podle některých spekulací to ale nemuselo být zdaleka jen kvůli horlivosti místních obyvatel. Bergera možná zaujal především fakt, že Kamenná se německy jmenuje Bergersdorf, což by se dalo překládat i jako Bergerova vesnice.
„V roce 1943 sdělil starostovi Hondlovi, že se Kamenné propůjčuje titul vesnice SS, ale oficiální oslavy udělení tohoto titulu se budou konat až po vítězné válce,“ napsal už před dvěma roky historik a badatel Gerhard Köpernik v článku pro on-line vydání německého magazínu Der Spiegel. V obsáhlém textu s názvem „Jak esesák adoptoval celou vesnici“ cituje svědky i archivní materiály a zamýšlí se hlavně nad pohnutkami, které Bergera k neobvyklému ocenění Kamenné vedly. Titul vesnice SS byl totiž udělen v období takzvané třetí říše pouze jednou, a to právě vesnici na Jihlavsku.
Autor článku píše, že někteří obyvatelé, zdaleka ne všichni, si titulu skutečně vážili, ovšem místo užitku jim přinesl jen tragédii. Starostu Hondlovi, který nebyl esesák, ale člen NSDAP, namalovali údajní čeští partyzáni v květnu 1945 na záda hákový kříž, hnali ho vesnicí, bili a mučili. Zemřel o dva dny později ve vězení v Polné. Köpernik se zmiňuje i o dalších pěti mužích, kteří byli po válce v Kamenné zavražděni, nepíše ale o tom, zda byli ubiti či zastřeleni u hromadného hrobu u nedalekého Dobronína.
Berger si odseděl jen čtyři roky „Naproti tomu esesman Berger byl v roce 1947 odsouzen jako válečný zločinec k 25 letům vězení, po čtyřech letech byl ale propuštěn,“ píše Der Spiegel. Některé laureáty Bergerem uděleného titulu čekal mnohem horší osud. Byť třeba s SS vůbec neměli nic společného.
Ke Kamenné se přitom váže řada legend, které můžou i nemusejí být pravdivé, protože svědci i důkazní materiály chybějí. „V regionu Polenska se každopádně traduje, že někteří kamenečtí Němci skutečně patřili k velmi aktivním a agresivním nacistům,“ řekla LN ředitelka Městského muzea v Polné Marta Vomelová.
I když vražda bez soudu zůstane vraždou a Češi se na mnoha místech zcela prokazatelně po válce dopouštěli bestiálního násilí na německých civilistech, každý případ je podle ní zcela ojedinělý, a měl by tedy být zcela individuálně posouzen. „Což je ale v dnešní době velmi složité, protože i výpovědi skutečných svědků podobných událostí, s kterými jsem se setkala, se někdy velmi liší,“ uvedla Vomelová.
Někteří historici každopádně potvrzují, že vztahy mezi Čechy a Němci v okolí Kamenné i Dobronína měly i před válkou a během ní k mírumilovnému soužití sedláků daleko. V některých poválečných publikacích z Jihlavska jsou například fotografie poničené obecné školy v Dobroníně, kterou údajně někteří němečtí obyvatelé 15. března 1939 napadli, vytloukli jí okna a vyhrožovali smrtí místnímu českému učiteli. „Život mu údajně zachránili až přicházející dělníci,“ řekl LN místní archivář Ladislav Vilímek. Škola pak byla podle něj zrušena a přesunuta do Polné.
Ani některé poválečné publikace, velmi poplatné době, však nezmiňují na české straně v Dobroníně či Kamenné krátce před válkou žádné oběti na životech.
***
CO NAPSAL DER SPIEGEL
Titul vesnice SS byl za třetí říše udělen jen jednou, a to právě vesnici na Jihlavsku. Zdaleka ne všichni obyvatelé si toho vážili... Esesman Berger byl odsouzen jako válečný zločinec k 25 letům vězení, po čtyřech letech byl propuštěn. NAŠLO SE ŠEST TĚL Archeologický průzkum údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína včera skončil. Vyzvednuty byly ostatky šesti osob, u nichž se teď bude provádět identifikace pomocí DNA. Výkop na louce se už bude zahrnovat. Podle svědectví by zde ale měly ležet ostatky asi 15 německých obyvatel.
