Kamil Janáček byl po šest desítek let blízkým spolupracovníkem hlavního architekta polistopadové ekonomické transformace, expremiéra a exprezidenta Václava Klause. „Ještě minulý týden mi psal e-mail, že připravuje text o omylech centrálních bank v dnešní inflační době, jestli bychom jej mohli v IVK otisknout. To byl náš poslední kontakt pár dní před jeho nečekanou smrtí,“ řekl Klaus Lidovkám.
Janáčkovi souputníci na něj vzpomínají jako na toho, kdo uměl propojit hospodářské vědy s praxí. A kdo dokázal přesvědčit tehdy vznikající svět českého bankovnictví, že by měl naslouchat ekonomům. Na počátku 90. let totiž v Komerční bance (KB) probojoval vznik postu hlavního ekonoma, první pracoviště tohoto druhu v dnešním Česku.
Je smysluplné humanizovat svět? Šest doporučení Václava Klause pro „zlepšení dneška“ |
V posledních letech upoutal pozornost mimo jiné tím, že hlasoval proti takzvanému kurzovému závazku, kterému se dodnes nedostalo jednoznačného hodnocení. Část ekonomické obce spatřuje v tomto kroku kořeny dnešní stále ještě velmi vysoké inflace.
Ekonom a frankofil
Kamil Janáček získal v roce 1965 inženýrský diplom na fakultě obchodní Vysoké školy ekonomické v Praze. Dva roky na to pokračoval ve studiu na Centre Européen Universitaire na Université de Nancy ve Francii. To jej ovlivnilo na celý život. „Byl velkým frankofilem a perfektně ovládal francouzský jazyk,“ vzpomíná bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer.
V letech 1964 až 1992 byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu Československé akademie věd. Jednoho z hlavních think tanků, z nichž později vzešla koncepce přechodu centrálně plánované a řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Tady se potkal s Klausem. Ten vzpomíná, že už v oněch 60. letech spolu napsali jeden z prvních článků o inflaci v komunistickém Československu. „Byla to skutečně přelomová práce,“ připomíná další z transformačních ekonomů a později ministr hospodářství dvou polistopadových vlád i kolega z ústavu a VŠE Karel Dyba.
Na přelomu let 1991 a 1992 Janáček působil jako poradce šéfa Státní banky československé, předchůdkyně dnešní ČNB. Následně byl rok náměstkem ministra práce a sociálních věcí. K tomu ho přemluvil Václav Klaus, aby, jak řekl Lidovkám, „měl vedle sebe nově jmenovaný ministr Jindřich Vodička nějakého ekonoma“.
V letech 1993 až 2010 byl Janáček hlavním ekonomem KB. Pak jej prezident Klaus jmenoval členem Bankovní rady ČNB. Během svého šestiletého mandátu v listopadu 2012 spolu s kolegy Evou Zamrazilovou a Pavlem Řežábkem hlasoval proti zavedení takzvaného kurzového závazku. V praxi to znamenalo, že ČNB udržovala kurz koruny na 27 korunách za euro, což s sebou neslo umělé oslabování koruny. Důvodem závazku bylo riziko, že Česko spadne do deflace.
„Po půl roce ale Janáček přišel s tím, že analyzoval dopady a že se mu zdá, že závazek ekonomice prospívá. Takže od poloviny roku 2014 na měnových zasedáních hlasoval pro jeho pokračování,“ popisuje tehdejší guvernér Singer.
Janáček také ve spolupráci se svou manželkou, ekonomkou Stanislavou, která patří mezi významné spolupracovníky Institutu Václava Klause, publikoval řadu výzkumných prací, poukazujících na rizika jednotné evropské měny a její nevhodnost pro Česko. Po odchodu z ČNB zůstával aktivní. Na Národohospodářské fakultě VŠE, kde přednášel a byl členem různých odborných grémií, pracoval více než tři desetiletí. „Prodloužení jeho pracovní smlouvy jsem podepisoval pár hodin předtím, než nás zastihla ta smutná zpráva. Je to pro nás velká ztráta,“ řekl pro Lidovky.cz děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Oslabení koruny nečekám, spíš mírné posílení, míní guvernér ČNB Rusnok. Nepředpokládá změnu úrokových sazeb |
Kamil Janáček je podle něj nestorem ekonomické teorie, ale i praktické hospodářské politiky. „Vždy uměl propojovat teorii s praxí, ať už na pozici hlavního ekonoma KB, či člena BR ČNB. Patřil mezi významné odborníky měnové politiky. Byl také člověkem s pedagogickými zkušenostmi a byl svými studenty hodnocen velmi pozitivně,“ dodal Ševčík.
Vychoval viceguvernérku ČNB
Na profesora Janáčka má osobní vzpomínku z dob, kdy byl sám studentem. „Na konci 80. let, kdy jsem měl vystoupení a z toho vyšel článek ve francouzském tisku, věděl dříve než já, co tam vyšlo. A řekl mi tehdy – tos odhadl dobře, že komunismus padne,“ vzpomíná Ševčík. Dodal, že Janáček vychoval řadu vynikajících odborníků. „Výsledkem jeho pedagogické, ale i lidské výchovy je první žena na pozici viceguvernéra ČNB,“ podtrhuje.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová na Janáčka v článku pro Hospodářské noviny vzpomíná i jako na dobrého šéfa, který jí umožnil sladit práci s výchovou tří dětí. „Měl jednu výraznou vlastnost, a to byla obrovská loajalita vůči svým lidem i lidem kolem sebe. Dokázal podržet lidi i v těžkých chvílích. Měl jsem s ním pěkný vztah,“ uzavírá Miroslav Singer.
