OLOMOUC Příběhy súdánského uprchlíka, který poprvé viděl sníh a bělochy považoval za anděly, ale i matky postiženého chlapce z Běloruska. Ty všechny dostaly podobu symbolických kamenů. A staly se součástí Sochy příběhů v Olomouci. Dílo symbolizuje osudy, do nichž se tamní studenti více či méně zapojili.
Plastika vznikla na nádvoří Vyšší odborné školy sociální Caritas v Olomouci právě proto, aby se stala symbolickou schránkou příběhů ze zahraničních praxí studentů.
Například Hana Musilová si z Nizozemska přivezla příběh sedmadvacetiletého uprchlíka Feva ze Súdánu. Ve své zemi byl sice uznávaným šamanem, pak ale musel kvůli vlně násilí, při níž zemřela i jeho matka, uprchnout. „Má psychické problémy, které zřejmě zesílily kvůli tomu, co musel prožít. Do své vlasti se vrátit nemůže a v Nizozemsku mu nedali azyl. Při pohovoru s úředníky totiž kvůli psychickým potížím nebyl schopen řádně svoji situaci popsat a nyní je ve zcela bezvýchodné situaci,“ uvedla dívka.
Při prvních setkáních s mužem ji šokovala jeho naprostá neznalost věcí. „Neuměl číst ani psát, v Nizozemsku poprvé uviděl televizi, internet, prvního bělocha považoval za anděla a padání sněhu za jeden z posledních okamžiků světa. Pro nás Evropany je to něco naprosto nepředstavitelného,“ doplnila.
Právě studenti druhého ročníku oboru sociální a humanitární práce poznávali problematiku uprchlíků, migrantů či příslušníky národnostních menšin například v Arménii, Gruzii, Rumunsku či v Indii. „Letos vyjelo na zahraniční pobyty 24 studentů. V zahraničí pobývají zhruba jeden až tři měsíce. Studenti jezdí do nových destinací a tomu odpovídají i příběhy. Odráží se v nich neštěstí a problémy daných lokalit,“ řekl pedagog Ivo Mludek.
Místa praxe jim vybírá škola. „Studentům, kteří vyjíždějí, je obvykle kolem dvaceti let, jde o posluchače v denním studiu. Příběhy, které přivážejí, jsou často až neuvěřitelné,“ podotkla Dita Palaščáková z vedení školy.
Ačkoliv studenti často popisují bezvýchodné osudy lidí, s nimiž pracovali, z míry je to vyvést nemůže. „Přesně na tohle je ve škole cvičíme. Musí být připraveni na zátěžové situace,“ doplnil Mludek. Podle něj už je v soše vloženo více než sto kamenů. Ty leží uvnitř „přihrádek“ v dřevěné soše. Samotné kameny nepokrývá žádný text, ale v jejich sousedství je vyryto jméno člověka, jehož se příběh týká. A osud vylíčí přímo student, který s ním komunikoval.
Vyšší odbornou školu sociální založil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Zájemci v ní studují obor charitní a sociální činnost a sociální a humanitární práce. Ročně do školy nastoupí více než 100 studentů, kteří poté většinou pracují v charitních, sociálních a humanitárních službách. Škola má i dálkovou formu studia.
***
Lidské osudy dostaly podobu domu
Monument lidských osudů, který vytvořil sochař Lubomír Dostál, zdobí nádvoří školy od roku 2006. Výtvarné dílo připomíná dům s okny, která mají představovat pohled do duše.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
