VÍDEŇ Největší obavy z rozšíření schengenského prostoru měli obyvatelé Rakouska. Země sousedí hned se čtyřmi „novými“ státy unie - Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem - a lidé mají strach ze zvýšení kriminality a přílivu imigrantů. Podle posledního průzkumu si otevření východních hranic nepřálo celých 75 procent Rakušanů.
Kancléř Alfred Gusenbauer, který včera slavnostně přeřezával hraniční závoru na rakousko-slovenském pomezí, proto své krajany uklidňoval. „Není to kriminalita, není to nejistota a není to strach. Schengen je velký prostor míru, bezpečnosti a stability,“ prohlásil. Kancléř si také myslí, že Rakousko je jednou ze zemí, které na rozšíření unie na východ vydělaly nejvíce - Vídeň se totiž posunula více do středu Evropy.
Spolu se šéfem rakouské vlády se včerejšího ceremoniálu zúčastnil i slovenský premiér Robert Fico, jehož bratislavský úřad leží pouhých 40 kilometrů od Vídně. Slovensko a Rakousko tak mají vůbec nejbližší hlavní města v Evropě.
Včera pak mezi nimi padla poslední bariéra - hraniční přechod mezi Bergem na straně jedné a Petržalkou na straně druhé. „Až pojedou lidé za dvacet nebo třicet let do Bratislavy, budou se ptát, kde vůbec hranice ležela,“ řekl Gusenbauer. „Musíme pochopit, že s rozšířením Schengenu vzrostla i politická důležitost Rakouska,“ vzkázal svým občanům kancléř.
Někteří Rakušané žijící poblíž hranic ale jeho optimismus nesdílejí. Obyvatelé jednoho z měst poblíž maďarských hranic se dokonce rozhodli najmout soukromou bezpečnostní službu, aby je ochránila před případným nárůstem zločinnosti. Starosta Deutschkreutzu Manfred Kölly oznámil, že městem budou procházet hlídky. Ty prý mají dát místním lidem „pocit bezpečí“. Soukromí strážníci začnou pracovat v lednu nebo únoru a budou placeni z městského rozpočtu, informoval starosta.
Armádní stanoviště nakoupí zřejmě lovci
Až do včerejší půlnoci střežily hranice tisíce vojáků, kteří přišli na hranice v roce 1990. Využívali k tomu dřevěných pozorovacích stanovišť. Stovky vyvýšených chatek o rozloze 6,5 m2 se nyní rakouská armáda chystá prodat. „Chatky mají plastová okna, topení a široké verandy sloužící jako pozorovatelny. Jsou proto ideální pro lovce,“ řekl armádní mluvčí Wolfgang Gröbming.
Chatek nabídne armáda více než stovku „Může to být za 500 eur, nebo za 100, nebo také za 1000,“ řekl mluvčí s tím, že je armáda bude prodávat jednotlivě vždy tomu, kdo nabídne nejvíce. Chatky, které se nepodaří prodat, budou strženy a použity jako palivové dřevo.
