Při kontrole platnosti podpisů v minulém týdnu ministerstvo vnitra vyřadilo dvanáct kandidátů na prezidenta. Třináctý žadatel neprošel z důvodu pozdního dodání listiny. Neúspěšní zájemci, mezi nimi i těsně vyřazení Karel Janeček či Karel Diviš, se plánují odvolat k Nejvyššímu soudu. To však podle dostupných informací dosud neudělali.
Karel Diviš pro iDNES.cz však zdůraznil, že se na soud určitě obrátí. Po kontrole ministerstva mu chybělo 116 platných podpisů. Věří, že mu soud dá nakonec za pravdu.
„Jádrem podání je, že úředníci ministerstva vnitra neuznali část podpisů s tím, že dané osoby neztotožnili v databázi. Podle všeho k tomu došlo kvůli horší čitelnosti, například záměně čísel 0, 6 a 8, kdy mají ale podle vlastní metodiky danou osobu hledat podle dalších identifikátorů a nikoli její podpis neuznat,“ komentoval pro iDNES.cz.
Březina z kampaně odstupuje
Naopak Tomáš Březina v pondělí odpoledne oznámil, že se ke správnímu soudu neodvolá. „Oficiálně sděluji, že odstupuji z kampaně za zvolení prezidenta České republiky,“ uvedl v prohlášení. V něm mimo jiné stálo, že je přesvědčen, že by s odvoláním u soudu uspěl a mohl by pokračovat v kampani.
„Tomáš Březina a jeho tým získal od 13. dubna 2022 do předání petičních archů s podpisy celkem 80 344 podpisů. Po dosažení tohoto čísla jsme sběr zastavili pro dostatečnost počtu podpisů. Následně jsme provedli trojnásobnou administrativní kontrolu podpisů. Vyřadili jsme10 000 podpisů, u většiny se jednalo jen o naši předběžnou opatrnost,“ stojí ve vyjádření s tím, že si Březinův tým byl jistý téměř nulovou chybovostí.
„Je zcela lhostejné, jestli se jedná o manipulaci ministerstva vnitra nebo o úmyslnou a negativní informaci médií,“ doplnil ve vyjádření.
Třetí kandidát vyřazený kandidát kvůli chybovosti v podpisech, Karel Janeček, v pondělí přes svou mluvčí zopakoval záměr se odvolat. Další podrobnosti ale nedodal.
Soud přezkoumá, co kandidáti napadnou
Své podporovatele vyzval o přispění na odvolání i dezinformátor Pavel Zítko, byť měl jen patnáct tisíc podpisů. Na co přesně se soud při případné kontrole zaměří ještě není jasné. Mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová pro iDNES.cz uvedla, že komentovat další postup soudu je ještě brzy.
| Kandidát | Odevzdáno podpisů | Podrobeno kontrole | Započteno hlasů |
|---|---|---|---|
| Tomáš Březina | 69 511 | 64 758 | 45 894 |
| Karel Diviš | 63 210 | 61 438 | 49 884 |
| Karel Janeček | 74 208 | 71 828 | 48 091 |
| Zdroj: Ministerstvo vnitra |
„Až obdržíme nějaká podání, což je možné do středy do 16 hodin, bude možné se bavit o tom, co přezkoumáme. Vždycky soud přezkoumává, co je napadeno v tom konkrétním podání,“ vysvětlila pro iDNES.cz Dostálová.
Podle ústavního právníka Jana Kysely o tom, jak má probíhat kontrola, zákon nic neříká. „Což se v zásadě týká i přezkumu senátních voleb nebo jiného typu voleb. Takže si to soud musí říct sám. Když dříve byly stížnosti proti výsledkům voleb ve Středočeském kraji, tak soud zkrátka ověřoval, že volební komise ne vždycky otočily lístek, na jehož druhé straně byla uvedena také nějaká jména,“ uvedl na příkladu Kysela.
Co v případě neúspěšných uchazečů o Hrad soud udělá, je podle Kysely jen na něm. Míní, že zákon spíše než k fyzické kontrole, kterou nedělá koneckonců ani ministerstvo, vybízí k tomu, aby soud ověřil, co resort udělal.
„Jinými slovy, když máte nějaký zákonný algoritmus, že vybíráte nějaký vzorek a ten ověřujete z hlediska míry chybovosti, zprůměrujete dvojí chybovost a něco vám vyleze, tak bych řekl, že se soud zaměří primárně na to, co ministerstvo dělalo,“ vysvětlil ústavní právník.
Ve chvíli, kdy soud zjistí, že ministerstvo postupovalo, jak mělo, to bude podle Kysely stačit.
Kontrola listin není pravděpodobná
„Když se před několika lety přezkoumávala podobná kauza, poměrně záhy se ukázalo, že si ministerstvo počínalo špatně. Dvojí chybovost tehdy nezprůměrovalo, ale sečetlo a tím pádem z celkového počtu odečetlo mnohem víc hlasů, než mělo. Zkrátka počítalo dvacet plus dvacet, rovná se čtyřicet. Nikoliv dvacet plus dvacet, děleno dvěma, je dvacet procent,“ ukázal na dřívější případ ústavní právník.
Podle něj jde také o to, co všechno považovalo ministerstvo za chybu. „Jaký typ nepřesnosti v jednotlivých údajích jako chybu ministerstvo vyhodnotilo. Tam by se třeba ukázalo, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ministerstvo bylo nepřiměřeně přísné. Například řešilo každou chybu v diakritice a podpis vypustilo,“ doplnil Kysela s tím, že podobně by soud mohl postupovat.
„Situace, kdy si soud nechá přivézt listiny a začne je sám kontrolovat, mi nepřipadá úplně pravděpodobná,“ dodal ústavní právník.
