Sedmadvacet senátních obvodů, v nichž v pátek a v sobotu proběhnou doplňovací volby, nabídne zajímavé představení. Cílem všech ostatních stran je pokořit ODS, která má v jedenaosmdesátičlenném Senátu jedenačtyřicet křesel. Zajímavé přitom je, že mnozí vyzyvatelé nemají jasno v tom, jaké jsou kompetence Senátu a co by si jako zákonodárci mohli dovolit.
Lidové noviny včera udělaly jednoduchý test. Kandidátů do Senátu se zeptaly, který návrh zákona by jako první navrhli, kdyby ve volbách skutečně uspěli a stali se členy horní komory parlamentu.
Otázka přitom byla čirou provokací. Senátoři totiž nemohou sami předkládat návrhy zákonů. Přesto se drtivá většina kandidátů „chytila“ a začala vypočítávat legislativní změny.
„Jako první bych chtěla některé zákony zrušit. Tím prvním je zákon o soukromých exekutorech. No a dále bych určitě prosazovala zákon, aby ve zdravotnictví nebyly možné obchodní společnosti. Jinými slovy zákon o neziskových nemocnicích,“ uvedla například kandidátka Strany důstojného života Marie Paukejová za senátní obvod Pelhřimov.
„Dělám obecní právo a zákon o obcích považuji za velmi nedokonalý a chtěla bych ho změnit,“ zní zase plány kandidátky SNK-ED Elišky Kovářové kandidující ve volebním obvodu Brno-město.
Většina kandidátů do Senátu, které včera LN oslovily, vůbec nepřemýšlela o tom, že v Senátu žádné zákony navrhovat nemohou. Horní komora parlamentu je totiž jen pojistka, která může vracet zákony sněmovně. Když se tam však najde nadpoloviční skupina 101 hlasů, mají senátoři i se svými výhradami smůlu.
„V Senátu nic prosadit nemohu. Senát je jiná instituce. I lidem na mítincích to takto říkám,“ konstatoval například John Bok kandidující v Praze 5. Z oslovených kandidátů byl jediným, který věděl, že v Senátu nemůže předkládat vlastní návrhy zákonů.
„V každém případě, kdo kandiduje do tak vrcholného orgánu, jakým je horní komora parlamentu, by si měl aspoň přečíst Ústavu ČR a tam se vše dozví. Pokud si nepřečte ani Ústavu ČR, měl by přemýšlet o tom, že by neměl kandidovat,“ komentoval znalosti kandidátů o horní komoře parlamentu její předseda Přemysl Sobotka (ODS).
Jeho strana má zatím v Senátu většinu jednoho hlasu. Nyní však přichází souboj o sedmadvacet křesel. Odolají občanští demokraté tlaku konkurentů?
| Průvodce volbami do třetiny Senátu První kolo voleb se koná v pátek 17. října od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu 18. října od 8.00 do 14.00 hodin. |
|
Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a kterému bude nejpozději ve druhý den voleb 18 let. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště, případně s voličským průkazem i jinde ve volebním obvodu, k němuž náleží. Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení). Každý volič musí volební komisi prokázat svou totožnost platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR. |
