* LN Vaše působení v Evropské komisi se chýlí ke konci. Co budete dělat dál? Využijete nabídku kandidovat za ČSSD do Senátu?
Samozřejmě, že si člověk plánuje budoucnost, protože předpokládá, že ještě chvilku na světě bude, to je jasné. Nijak zvlášť konkrétně ale ne. Teď je situace, kdy člověk musí dokončit řadu věcí – předávání agendy a podobně – a to vás zcela naplňuje. Jsou dvě věci, které považuji za nejdůležitější – sociální politika jako taková a Evropská unie jako taková, to znamená podle mě nejúspěšnější politická konstrukce dějin. A já hledám pozici, která mi umožní co nejlépe působit v oblasti, která spojuje sociální politiku a Českou republiku a Evropskou unii. A ještě není rozhodnuto, jak to technicky provedu.
* LN Zeptám se tedy takhle – raději byste zamířil do české politiky, nebo zůstal v té evropské?
Moje hledisko je: která pozice bude nejúčinnější. Politika jako taková je mimořádně zajímavá. Není to vše, ale je to nepochybně důležitá část lidské činnosti, takže zájem máte. Pro mě je pochopitelně nejzajímavější sociální politika v širokém slova smyslu, protože koneckonců všechny politiky nějakým způsobem v sociální politice končí.
* LN Zpátky k té senátní nabídce. Kdyby byla zajímavá a vážně míněná, kývl byste na ni?
To je trochu příliš brzo. Není to něco, co bych si vyslechl a řekl si, to určitě ne. Už jsem asi před rokem říkal v jednom rozhovoru, že se na mě individuálně obrátili z jedné okresní organizace v jižních Čechách a zkoušeli, jestli bych byl případně ochoten někdy (kandidovat). A já jsem to neodmítl. Potěší vás, když vidíte, že ten návrh není součástí nějakého složitého kalkulu, ale že lidi vás opravdu chtějí.
* LN Pojďme k výběru českého kandidáta na eurokomisaře. Nemrzí vás, že nepokračujete dál?
Samozřejmě že kdyby ta možnost byla... A já jsem jasně řekl, že o ni mám zájem, a je to pravda. Protože, stručně řečeno, sociální politika je jádrem všech politik. To znamená, že budoucí evropská integrace musí značně rozpracovat a propracovat svoji sociální složku. A já jsem cítil, že věci posunuji směrem, který se mi zdál správný. Takže je jasné, že z tohoto hlediska mě to nijak nepotěšilo. To tak je.
* LN Co říkáte výběru Štefana Füleho? Bude důstojný nástupce?
Podívejte se, Füle byl diplomatem, už když já jsem byl ministerský předseda. A prostě nemůžu říct nic jiného, než že to je schopný člověk. Vždycky je fakt, že pozice komisaře je významně odlišná od pozice diplomata. To je výslovně politická pozice. Na druhé straně ale každý, kdo začal v politice, tak jednou začal. A diplomacie je dost blízko politiky, abyste to – když máte talent, což se ovšem ukáže až za chvíli – zvládl. Já ho prostě znám jako zdatného člověka a nemám nějaké předběžné obavy.
* LN Jak je v Bruselu vnímána jeho komunistická minulost a studium v Moskvě? Tedy zajímá to vůbec někoho, nebo je to jen vnitročeská debata?
Když položíte otázku, jestli je to vnímáno, tak bych musel udělat studii. Já jsem se o to nezajímal, jestli je to vnímáno, nebo ne, a nikde jsem o to nezakopl. Jako že byste šel a někdo by se vás na to ptal – nikdy. Řekl bych, že v zásadě to nikoho příliš nezajímá. Protože život je většinou složitější, než si normálně myslíme.
* LN A váš osobní postoj?
Já jsem se strašně urputně snažil... nikdy jsem svým kolegům nepoložil otázku, v jaké jsou straně, když neexistovaly důvody z profesionální povinnosti. Nikdy jsem nepoložil otázku, v co věří. Pro mě bylo vždycky důležité, co je to za člověka. Zásadní věc je tato: vláda rozhodla a diskuse kolem Štefana Füleho proběhla při plném vědomí všech souvislostí, které jsou s ním spojené. Z tohoto hlediska to byla normální diskuse, kterou se rozhoduje. Diskusi vedli lidé, kteří rozhodovat mají... a rozhodli. Je to na nich a já nemám žádné komentáře.
* LN Jak se vás dotýkaly věci, které se děly kolem českého předsednictví EU anebo teď kolem Lisabonské smlouvy?
No tak občas jsem na ně narazil. Unie je konstruovaná tak, aby ve své mnohosti vždycky našla konstruktivní řešení. Takže tohle žádná velká osudová věc není. Druhá věc je, že věcně toho naše předsednictví dokázalo relativně dost, toho si všichni také všímají. Vyjednávání o výjimce (z Lisabonu, pozn. LN), to podle mě už překročilo rámec – i když se to také nijak zvlášť nekomentuje – protože ten systém vyžaduje určitou předvídatelnost. A jestliže všechny kroky uběhly – a oni také čtou naši ústavu, takže vědí, že principielně proces je ukončen – a najednou se to mění, to vyvolává občas problémy.
* LN Problémem tedy bylo, že to přišlo takhle pozdě, než samotné žádání o výjimku?
No jistě. Vždyť Poláci dostali podobnou (výjimku, pozn. LN). Obsahově to nehraje roli, ale vždycky je snaha o nějakou předvídatelnost. Jednoduše řečeno, přišlo to pozdě.
lidovky.cz Celý rozhovor najdete na www.lidovky.cz/
