Spíše než vzpírání by ale mikroorganismu vyhovovala soutěž v tahání břemen. Stejně jako řada jiných bakterií i Neisseria gonorhoeae vytváří dlouhá vlákna zvaná pili, s jejichž pomocí se pohybuje a ukotvuje na povrchu buněk.
Vědci ovšem doposud nevěděli, že bakterie své pili umí také splétat do silnější provazců. Odhalení tohoto jevu si připsal tým Michaela Sheetze z Columbia University v New Yorku, který zároveň zjistil, že bakterie dokáže za tento pletenec pěkně zatáhnout. Dokonce její sílu změřil, když bakterii umístil mezi mikroskopické gelové pilíře a sledoval, nakolik je dokáže ohnout.
Bakterie obvykle za pilíře jen krátce zatáhne. V jednom procentu případů je ale chytí a jen tak se nepustí. Vyvíjí přitom sílu asi jednoho nanoNewtonu, tedy 100tisícinásobek své „tělesné hmotnosti“. „Nepochybně jsme objevili nejsilnější zatím známý biologický motor,“ řekl Sheetz časopisu NewScientist.
