* LN Být manažer kapely není v Česku zas tak obvyklé, spousta hudebníků se o tyto věci stará samo. Co máte na starosti? Co obnáší být manažerem?
Manažer by měl dělat vše pro to, aby kapela byla „vidět“ a „slyšet“ v co nejvyšší míře. Ta práce je pak hlavně o zajištění koncertního programu kapely a o aktivitách s tím souvisejících, to znamená promo a PR, jednání s médii, vydavatelstvím, propagační materiály kapely, webová prezentace, zajištění financí a partnerských subjektů.
* LN Jak jste se k této práci dostal? Koho jste dříve zastupoval?
Přes klasickou personální agenturu se k téhle práci člověk nedostane. Buď kapelu oslovíte sami, nebo ona osloví vás. V minulosti jsem zastupoval například chrudimskou skupinu Chocolate Jesus nebo Lety Mimo. Aktuálně spolupracuji s Ready Kirken.
* LN Jak to u nás funguje u těch větších kapel?
Kolem větších kapel se v Česku motá už víc lidí, aby byl kapele zajištěn maximální servis. Jednak jde o tým, který se stará kapele o PR, sponzoring, web, merchandising nebo komunikaci s vydavatelstvím, a pak o lidi na domluvení a realizaci koncertů včetně techniků, zvukařů a třeba i osvětlovačů.
* LN Proč není dobrý nápad, aby si kapela řídila peníze sama?
Kapela má tvořit, vydávat desky a jezdit, hrát. Ostatní byznys by měl jít mimo ni. Nicméně to souvisí se servisem, který kapela od managementu má.
* LN Je dobré mít v kapele demokracii, nebo je nutné někdy autoritativně zasáhnout?
Demokracie je v jistém slova smyslu dobrá věc, ale nemělo by se to s ní v kapele moc přehánět.
* LN Co je podle vás potřeba k tomu, aby se někdo stal tzv. „dobrým manažerem“?
Jako hudební manažer musíte mít cit na kapely, které umí dělat písničky, které lidi chytnou, které budou něčím zajímavé = máte dobrý produkt. Pak už musíte být jen dobrý obchodník, abyste to lidem prodali. Mít správné kontakty a taky finanční prostředky, to je dobrý začátek, ale ne vždy to znamená úspěch.
* LN Je to spíš práce „rozumem“ nebo „srdcem“?
Záleží na tom, proč to vlastně děláš a co ti to přináší. Obojí se nevylučuje, v určitých případech ale musí jít „srdce“ stranou.
* LN Lze se v České republice uživit? Za jakých podmínek?
Pokud máte partu jako je například Kabát nebo Chinaski, tak se tím uživíte. Základem je, aby kapela byla takzvaně „v kurzu“, když je o vás zájem, můžete zvedat cenu, vybírat si akce. Na druhou stranu nelze na nic spoléhat, kapela se může ze dne na den rozpadnout a vy nemáte na chleba.
* LN Zasahoval jste hodně do chodu kapely svou prací? Nebo jste ji jen „směroval“?
Spíš to směrování, které je ale hodně důležité, když to kapele dává smysl. Manažer připravuje plán kapely a ten pak realizuje. Kapela pak do něj dodává ty písničky a do nich manažersky nezasahuju. To je věc kapely a má v tom maximální svobodu.
* LN Zmínil jste, že k práci manažera patří i propagace kapely skrze média... Jak se v Česku jedná s médii?
Jednání s médii bych hodnotil víceméně pozitivně, pokud se jedná o populární interprety. Občas sice napíšou, co se kapele nelíbí, ale to není žádná novinka. Podporu mladých interpretů ale od médií nečekejte, nejsou pro ně zajímavé a je to škoda.
* LN Kdybyste měl více finančních a jiných prostředků, co byste se na české hudební scéně pokusil změnit nebo „vyrobit“?
Penězi už druhý Beatles, U2 nebo Pink Floyd neuděláte. Stejně tak ani v Česku už nevyroste druhá Lucie. Festivaly v létě točí každý rok pořád ty samý jména. Z rádia pak na nás útočí samý rychlokvašky. Je to trochu nuda na tý naší hudební scéně. A kdyby na to byly peníze? Šel bych cestou podpory nadějných mladých kapel a interpretů, který řeknou lidem daleko víc než Sámer Issa.
