Kapitánu Minaříkovi s láskou

Špion byl prohlášen za hrdinu, a jak už to v našich krajích bývá, našel se rychle bard, jenž to kapitánovo hrdinství bez zábran opěvoval. Píseň, kterou k opovržení mnoha svých kolegů a spousty slušných lidí tehdy napsal, zazpíval a nahrál Josef Laufer, nese výrazné stopy dobového veršotepectví („ladili dráty – tupými drápy“, „jidášské žvásty – nechutné pásky“, nebo dokonce „prolhanou žluč – pravdě se uč!“). K tomu se v dobách totalitních občas uchylovali i básníci, psali své „rozhlásky“ do Rudého práva, obvykle se ale stopa poetického střeva v těchto zcela pragmatických konjunkturálních výplodech přece jen našla. Úvahy, že „kapitána Minaříka“ nenapsal Laufer, ale možná některý z režimních básníků, například Václav Hons, kulhají z několika důvodů. Jednak nebyl důvod, proč by se k autorství písně kdysi hrdě nepřihlásil, jednak by se po letech Laufer zřejmě pokusil ze sebe tuto hanu svalit – což neučinil.