Klaus minulý týden prohlásil, že je „podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína ochoten se přivázat vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.“
O přednášku britského architekta stály desítky lidí, kteří museli před Valdštejnským palácem vystát dlouhou frontu, aby se dostali do přeplněného sálu. Naopak z pozvaných senátorů, poslanců i členů vlády dorazila jen hrstka. Například ministryně Džamila Stehlíková nebo poslanec Jan Bürgermeister.
Kaplický vzal prezentaci budovy, Pražany přezdívané chobotnice nebo pudink, zeširoka. Kromě ukázek šperků, nábytku, nádobí nebo příborů, které navrhl, věnoval nejvíce prostoru svým jediným dvěma skutečně postaveným návrhům: mediálnímu centru na kriketovém hřišti v Londýně a obchodnímu domu Selfridges v Birminghamu. „To je největší úspěch mého života, Selfridges se ocitlo na britské poštovní známce společně s královnou, a královna neprotestovala,“ neodpustil si další narážku na Klause architekt. Ve stejném stylu pokračoval i výrokem, že ani italský prezident se nevyjadřoval k právě začínající stavbě muzea vozů Masserati v Modeně.
Ani prezident Masaryk prý kdysi nekomentoval stavbu současného obchodního domu Baťa na Václavském náměstí, který vyvolal velké vášně. Narážkou na Klausův vlažný postoj k problémům životního prostředí bylo zřejmě i promítání obrázků větrných elektráren nebo solárních panelů. „Ozonová díra se zvětšuje, a i když jeden člověk tvrdí, že to nevadí, tak to vadí, a to hodně,“ řekl architekt. Za své půlhodinové vystoupení sklidil Jan Kaplický od zhruba dvou set diváků bouřlivý potlesk.
Knihovna, která by byla vysoká jako Národní divadlo, a připomíná tvarem i barvou živý mořský organismus, má na Letenské pláni vyrůst do roku 2010, otevřena má být o rok později. Do rozsáhlého podzemního skladu na deset milionů knih, který budou obsluhovat výhradně roboti, se z Klementina přestěhují všechny svazky od roku 1801. Náklady na stavbu budovy se odhadují na 2.5 miliardy korun.
O přednášku britského architekta stály desítky lidí, kteří museli před Valdštejnským palácem vystát dlouhou frontu, aby se dostali do přeplněného sálu. Naopak z pozvaných senátorů, poslanců i členů vlády dorazila jen hrstka. Například ministryně Džamila Stehlíková nebo poslanec Jan Bürgermeister.
Kaplický vzal prezentaci budovy, Pražany přezdívané chobotnice nebo pudink, zeširoka. Kromě ukázek šperků, nábytku, nádobí nebo příborů, které navrhl, věnoval nejvíce prostoru svým jediným dvěma skutečně postaveným návrhům: mediálnímu centru na kriketovém hřišti v Londýně a obchodnímu domu Selfridges v Birminghamu. „To je největší úspěch mého života, Selfridges se ocitlo na britské poštovní známce společně s královnou, a královna neprotestovala,“ neodpustil si další narážku na Klause architekt. Ve stejném stylu pokračoval i výrokem, že ani italský prezident se nevyjadřoval k právě začínající stavbě muzea vozů Masserati v Modeně.
Ani prezident Masaryk prý kdysi nekomentoval stavbu současného obchodního domu Baťa na Václavském náměstí, který vyvolal velké vášně. Narážkou na Klausův vlažný postoj k problémům životního prostředí bylo zřejmě i promítání obrázků větrných elektráren nebo solárních panelů. „Ozonová díra se zvětšuje, a i když jeden člověk tvrdí, že to nevadí, tak to vadí, a to hodně,“ řekl architekt. Za své půlhodinové vystoupení sklidil Jan Kaplický od zhruba dvou set diváků bouřlivý potlesk.
Knihovna, která by byla vysoká jako Národní divadlo, a připomíná tvarem i barvou živý mořský organismus, má na Letenské pláni vyrůst do roku 2010, otevřena má být o rok později. Do rozsáhlého podzemního skladu na deset milionů knih, který budou obsluhovat výhradně roboti, se z Klementina přestěhují všechny svazky od roku 1801. Náklady na stavbu budovy se odhadují na 2.5 miliardy korun.
