Kapradiny patří mezi výtrusné rostliny a nemají květy. Proto se řada lidí domnívá, že pocházejí z pravěku. Ve skutečnosti však nynější kapradiny povětšinou patří mezi velmi moderní, poměrně nedávno vzniklé druhy.
O jejich modernosti svědčí dalekosáhlé rozšíření – s kapradinami se můžeme setkat v arktické zóně i na rovníku. Víme například, že stromovité kapradiny, které nacházíme v severních Čechách na Turnovsku v podobě krásně brousitelných achátů, jsou zcela jiné než dnešní stromovité kapradiny. Svědčí o tom jejich sporangia, tedy výtrusnice, které mají úplně jiný charakter.
Evoluce kapradin představuje nekonečné pole pro bádání. Kapradiny dostaly od tropického pravěku, od kamenouhelných pralesů, několik šancí, jak obstát na pevninách a pronikat do dalších teritorií. A dokázaly se novým situacím pružně přizpůsobovat.
Ve stadiu označovaném prokel (drobný útvar, který se vytváří ze spóry) jsou kapradiny závislé na vodě. Lze to doložit tím, že jejich samčí pohlavní buňky, spermatozoidy, se pohybují pomocí bičíků pouze ve vodě. Bez ní rozmnožování nefunguje. Přesto dokázaly kapradiny proniknout na nejsušší možné biotopy. Najdete je pod kaktusy i na rozžhavené čedičové skále v Českém Středohoří. Jako první pionýrské rostliny se dostaly na téměř ještě teplou lávu třeba na vulkánu Masaya v Nikaragui, kde jsem je fotil.
Kapradiny tedy prodělaly během svého vývoje řadu modernizací. Přestože u nich zůstala zachována spousta starobylých znaků, nelze je označit jako celkově starobylé rostliny. Vyznačují se značnou plasticitou, což naznačuje jejich široká škála poddruhů a variet.
Zelená metlička Vztah mezi mladými moderními kapradinami a těmi pravěkými nyní hledá molekulární biologie. Někde se samozřejmě přímé vazby dají najít pomocí fosilií, ale to je při velkém množství druhů obzvláštní štěstí.
Molekulární biologie odhalila řadu zajímavých souvislostí. Třeba prutovka holá (Psilotum nudum) vůbec nevypadá jako kapradiny. Nemá kořeny, stonek ani listy. Přirovnal bych ji k zelenému košťátku, na němž jsou žluté zdánlivé bobulky – srostlice tří sporangií. Prutovky nikdo nepokládal za kapradiny, molekulární biologie nyní tvrdí: Jsou to také kapradiny.
Stejně tak přesličky. Ještě když jsem se učil systematickou botaniku, neřadily se mezi kapradiny. Mají své zvláštnosti, například jinak vytvořená sporangia, jiné spóry, a vůbec jinou konstrukci stonku. Molekulární biologie však říká, že přesličky patří mezi kapradiny a nedají se vyřadit. jj
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
