PRAHA Společnost Kapsch lobbuje u ministra dopravy Víta Bárty za výkonové neboli kilometrové zpoplatnění dálnic pro osobní auta. Je to totiž možnost, jak by státu mohla udat své elektronické viněty, které senát letos v červnu shodil pod stůl.
Senátoři schválili návrh na pětiletý odklad zavedení vinět, které měly už od příštího roku nahradit dosavadní papírové dálniční známky. „Elektronické viněty představovaly pro Česko naprosto jistou ztrátu okolo deseti miliard korun během pěti let. Neuměly totiž nic jiného, než že plnily funkci papírových známek. Jakákoli jiná tvrzení jsou promo, aby Kapsch své viněty mohl prodat,“ říká prorektor ČVUT Petr Moos, který měl v čele expertní skupiny na pověření vlády projekt zavedení vinět posoudit.
„Podařilo se nám to za pět minut dvanáct pomocí Senátu zastavit,“ dodává.
Nyní, když už nemá smysl zabývat se elektronickými vinětami jakožto pouhou náhradou papírových dálničních známek, se je společnost Kapsch snaží u ministra prosadit jako nezbytný krok k výkonovému zpoplatnění osobních automobilů. „Já si myslím, že pan ministr má tuto ideu před sebou. Tímhle směrem jde celý svět, tento systém sem dřív nebo později přijde. Je to navíc zdroj peněz na výstavbu a údržbu dálnic,“ ujistil LN výkonný ředitel společnosti Kapsch v ČR Karel Feix.
Na argument, že viněty jsou ve velkém nasazení používány pro kilometrové zpoplatnění ve většině zemí Evropy, například ve Španělsku, Portugalsku, ve Francii či ve skandinávských státech, reaguje Moos se zásadním nesouhlasem: „V Evropě v plošném nasazení elektronické viněty neexistují. Existují pouze prvky, které u vybraných komunikací umožňují, abyste mýtnici, která vybírá mýtné, mohli projet a předplatit si mýto. Ale to není plošné výkonové zpoplatnění osobní dopravy pod 3,5 tuny.“ Spravedlivý systém Dalším trumfem v argumentaci firmy Kapsch pro výkonové zpoplatnění je tvrzení, že jde o spravedlivější formu získávání prostředků než současné paušální platby. „Aby se viněty, které místo paušálního poplatku počítají kilometry, zaplatily, musel by každý zaplatit za kilometr alespoň 30 až 40 haléřů. Kdyby to bylo za ceny, které teď platí pro nákladní auta, tak ještě víc,“ kontruje prorektor s tím, že technologie elektronických vinět je tak drahá, že výnos z ní by byl markantní až v okamžiku, kdy by člověk platil takovou částku, že by ho trasa z Prahy do Brna a zpět stála 600 korun.
Dalším problémem, na který odpůrci zavedení elektronických krabiček poukazují, je ztráta z přenositelnosti - ta se odhaduje na 20 až 30 procent. Při zohlednění těchto skutečností by měl nový systém podle společnosti Kapsch ročně stát asi 200 milionů korun. Za šest let tedy 1,2 miliardy korun. Přitom jen čtyři miliony potřebných vinět mají stát dvě miliardy, k tomu je nutné připočítat náklady na distribuci, kontrolu a vymáhání plateb.
Karel Pospíšil, ředitel Centra dopravního výzkumu (CDV), si však myslí, že právě přenositelnost bude pro stát i rodiny ekonomicky přínosná. „Stát nebude muset kupovat tolik vinět, protože si je rodinní příslušníci budou moct půjčovat mezi sebou,“ řekl LN.
Odborníci se víceméně shodují, že kilometrové zpoplatnění má řadu výhod a že k němu dřív nebo později dojde. Už předchozí ministr dopravy Gustav Slamečka se vyjádřil, že otvírá nové možnosti. Informace získané z provozování této technologie se navíc dají využít pro různé dopravní služby. Co se týká řidičů, ti, kteří najezdí pár kilometrů, na kilometrickém zpoplatnění ušetří. Ovšem ten, kdo jezdí hodně, zaplatí podle Slamečky znatelně více.
Kdo dodá krabičky?
Zatím to vypadá, že zavedení výkonového zpoplatnění je nakloněn i současný ministr Bárta. „Nejdříve je však potřeba udělat několik kroků, jako zadat studie návratnosti a výnosnosti systému, dokončit testování jednotek, zrušit platnost papírových známek, vybrat provozovatele,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Ve hře je i zavedení hybridního systému výběru mýta, který je kombinací stávajícího mikrovlnného a satelitního systému.
„My bychom se chtěli angažovat v obou systémech. Ale celá řada věcí může být předmětem tendrů, například dodávky elektronických krabiček. Ale měli bychom zájem, abychom to byli my,“ řekl Feix.
***
ČASOVÉ VS. VÝKONOVÉ MÝTO
Způsoby zpoplatnění se vyčleňují v zásadě do dvou skupin. První je časové zpoplatnění, kdy řidič platí paušální pevné poplatky, které zahrnují daně a dálniční známky. Tento systém v Česku dosud platí pro osobní automobily. Druhou skupinou je výkonové neboli kilometrové zpoplatnění, kdy se poplatky odvíjí od ujeté vzdálenosti. Na tomto principu v současné době platí mýtné kamiony a vozidla nad 3,5 tuny. Ministr dopravy Vít Bárta zvažuje, že i auta budou platit mýtné za každý ujetý kilometr. Aktuálně u časových dálničních známek platí řidiči osobních automobilů 1200 korun ročně. Kolik by se platilo v případě výkonového zpoplatnění, zatím není jasné. Předběžné odhady počítají s 30 až 40 haléři za kilometr.
Elektronické dálniční známky
Jak se myšlenka rodila
březen 2008 Tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček oznamuje, že od ledna 2009 budou nahrazeny dálniční známky elektronickými vinětami. Exministr argumentuje tím, že to má pomoci ušetřit státu i řidičům a zvýšit bezpečnost silničního provozu.
červen 2009 Zavedení elektronických vinět schválila sněmovna, ačkoli její hospodářský výbor doporučil tento návrh z novely vyřadit. Do zákona o pozemních komunikacích se viněty dostaly iniciativou poslanců při čtení ve sněmovně.
listopad 2009 Poslanci ze sněmovního kontrolního výboru chtějí zrušit zavedení elektronických vinět. Výbor se shodl, že viněty jsou neefektivní a neúčelné. návrh byl však zamítnut a k vypuštění vinět ze zákona nedošlo. Pro jejich zachování hlasovali hlavně poslanci ODS a část komunistů.
březen 2010 Elektronické dálniční viněty budou. Sněmovna zamítla návrh poslance Libora Ježka (ODS), který navrhoval zrušit zavedení tohoto způsobu zpoplatnění dálnic od roku 2011. Proti byli jen poslanci ČSSD.
červen 2010 Senát schválil návrh na pětiletý odklad zavedení elektronických vinět. Později se na odložení shodli i zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných při koaličním vyjednávání.
srpen 2010 Vláda souhlasila se senátním návrhem na změnu zákona o pozemních komunikacích, podle kterého se zavedení elektronických vinět pro osobní vozidla odloží o pět let na leden 2016.
