Mají podezření, že byl v říjnu 1601 zavražděn a otráven na příkaz dánského krále Kristiána IV.
Astronomův hrob byl již zkoumán v roce 1901. V 90. letech se pak ve Skandinávii dalším průzkumem vousů zjistilo, že měl v těle velké množství rtuti.
„Pokud by to památkáři, archeologové a hygienici povolili, neměli bychom žádné důvody říkat ne. Nejedná se o relikvie nějakého světce, to by potom bylo něco jiného,“ řekl kardinál a arcibiskup pražský Miloslav Vlk.
Jestliže prý bude zkoumání seriózní, historické a objevné, byly by jeho výsledky obzvláště pro atraktivitu české metropole přínosné. Arcibiskupství pražské, v jehož objektu se hrobka nachází, je ale podle Vlka poslední institucí, která by měla otevření hrobu povolit. Záleží prý spíše na rozhodnutí památkářů i magistrátních úředníků. Žádost dánských archeologů v současné době podle serveru Aktuálně.cz posuzují odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Národního památkového ústavu.
Historik Peter Christensen nedávno zveřejnil objev deníku údajného Brahova vraha, jímž byl švédský šlechtic a vzdálený příbuzný vědce Erik Brahe.
