Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Karel Kryl nezpívá, „jen“ čte své básně

Česko

Sperfektní výslovností, přesnou dikcí, důrazem přiměřeným a nepateticky čte svým hřejivým barytonem vlastní básně. Něžné milostné verše („Napiš mi něhu, miláčku / vločkami sněhu z obláčku... něha je křehčí skleněného vlasu na notě... / něha je lehčí po zachvění hlasu v samotě...) by v jiném podání možná zněly až kýčovitě. Karel Kryl je však přednáší přirozeně a přesvědčivě.

Soubor dvaačtyřiceti nahrávek krátkých básní v Krylově interpretaci reprezentuje autorovu tvorbu napříč třemi desítkami let – v rozmezí let 1962 až 1991. Výběr (Jan Šulc) zachycuje Krylovu mladistvou křehkost, prožívání prvních lásek, váhání nad sebou samým, nejistoty a zklamání, především však se v něm zrcadlí jeho permanentní vlny nostalgie, ale také smysl pro paradox, ironii. Někdy „bouří“, jindy z něj prýští beznaděj.

Album Zas padá listí (vydal Supraphon ve spolupráci s Radiožurnálem) nemůže být vyčerpávající už proto, že, jak upozorňuje editor, zvukový archiv Karla Kryla není dostatečně technicky kvalitní, některé nahrávky Kryl přepsal muzikou, jiné se prostě nedochovaly... Přesto jde o CD, jež ve své fonotéce posluchač může uchovávat jako skvost.

Autor: