Měl bych pár poznámek ke včerejšímu komentáři Jaroslava Plesla o rozruchu, který v USA vyvolala karikatura prezidentského kandidáta Baracka Obamy na titulní stránce posledního čísla týdeníku The New Yorker. Myslím si, že smysl Američanů pro humor nelze posuzovat dle zbrklého vyjádření Obamova mluvčího Billa Burtona. Ostatně, představme si, jak by vyváděl Radim Ochvat, kdyby nějaký nestydatý kreslíř namaloval například Václava Klause v klubu homosexuálů nebo paní Livii coby dominu...
Šéfredaktor magazínu David Remnick se vskutku hájil tím, že parodický záměr je většině soudných čtenářů snad jasný a že nešlo o zesměšnění Obamy, ale naopak přetrvávajících scestných názorů na něj. Poslední průzkumy totiž ukazují, že si dvanáct procent zámořských respondentů skutečně pořád myslí, že je muslim. Karikatura je tu přece od toho, aby zobrazovala člověka ve vypouklém zrcadle ironie, ostatně to slovo vzniklo z italského caricare čili přehánět. S lidmi, kteří ji nepochopí, je to ovšem těžké v Americe i v Česku. Například milému čtenáři, který mi doplnil neúplné latinské přísloví z minulého fejetonu, tímto sděluji, že ho umím, ale zkoušel jsem legraci, no. Kéž by měl pravdu laureát Pulitzerovy ceny Clarence Page, když do Chicago Tribune napsal, že kresba vyprovokuje voliče, aby hledali fakta, a ne lži.
Autor kresby Barry Blitt není žádný čerstvě vylíhlý posměváček. Obálky listu v minulosti okysličil třeba Obamou s Hillary Clintonovou v posteli, kde je přistihne vyzvánějící horká linka, líbajícími se vojíny námořní pěchoty po vítězství ve druhé světové válce či prezidentem Bushem v zástěře v roli služky pana domácího Dicka Cheneyho. Nejtrefnější se mu povedla, když v narážce na skandál senátora Larryho Craiga, který musel loni rezignovat, neboť byl přistižen při nevhodném chování na záchodku na letišti, zobrazil íránského prezidenta, jehož kdosi šmíruje na WC.
Co mluvčí. Čekal jsem, jak zareaguje sám potrefený Obama. V úterním rozhovoru s Larrym Kingem na CNN řekl, že sice jde o neúspěšný pokus o satiru, který možná posílí bludy, s nimiž v kampani bojoval, ale je to holt karikatura, a proto mají První dodatek k ústavě, že Američani teď zřejmě tráví víc času starostmi o hypoteční agentury, bankovní systém a události v Iráku a Afghánistánu než přemýšlením nad jedním obrázkem. A že si pro kampaň vypěstoval docela silnou kůži a viděl o sobě horší věci.
Tak, pánové a dámy, ač mu fandím dlouho, tímhle velkorysým výrokem u mne vyhrál na celé čáře. Je to zkrátka frajer, který se dokáže povznést nad nemile kousavý vtip. Nejen v tom by si z něj zdejší útlocitní političtí darmožrouti a Berlusconiové měli vzít příklad. Vzpomeňme, kterak bývalý ministr Karel Březina žaloval Reflex kvůli hambaté karikatuře v Zeleném Raoulovi. Kde je dnes konec tomuto nejapnému bonvivánovi? Zmizel v dozorčí radě Českých drah a na pražském zastupitelstvu. A Raoul? Věčně se bude zelenat a provokovat. Soudím, že moudří vladaři by si měli i dnes najímat drzé karikaturisty jako králové šašky.
Poslední průzkumy totiž ukazují, že si dvanáct procent zámořských respondentů skutečně pořád myslí, že Obama je muslim
