PRAHA Legendami opředený Karlův most má další záhadu. Vědci z Akademie věd ČR přišli na to, že se při jeho stavbě s největší pravděpodobností používal mech. K čemu ale sloužil, to si zatím neumějí vysvětlit.
K nečekanému zjištění dospěl nyní archeobotanik Petr Pokorný z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, když zkoumal vzorek odebraný před několika lety ze dna Vltavy. Ten byl až donedávna uložen v mrazáku lednice a čekal na analýzu.
V objeveném organickém materiálu, odebraném ze základů devátého pilíře mostu, Pokorný rozeznal stlačenou vrstvu mechu zvaného trávník Schreberův. Protože obsahovala i příměs jedlového jehličí a jedlových pylových zrn, je zřejmé, že jde o mech z jedlového lesa. Pokorný nepochybuje o tom, že jde o mech ze 14. století. Jedná se totiž o takový druh, který nemůže růst pod vodou. „Je to neobvyklý a vzácný nález,“ konstatoval Pokorný. V žádné mostní stavbě prý totiž dosud nebyl mech nalezen.
Okamžitě se vynořila celá řada hypotéz, proč tam středověcí řemeslníci mech vkládali.
Mohlo se prý jednat o způsob, jak rozložit váhu mostního tělesa, nebo o jeho odpružení. Jiná hypotéza hovoří o tom, že mech sloužil jako ucpávka spár mezi kameny. „Třeba šlo o to, aby se mezi kameny nevsáklo moc vody z Vltavy,“ přemítá Daut Kara ze společnosti MottMacDonald, která vykonává stavební dozor na Karlově mostě.
Pokorný však nabízí i další, mnohem odvážnější hypotézu, proč se právě do Karlova mostu, a nikam jinam, přidával mech. Podle něho to mohlo mít rituální význam.
„Už František z Assisi, který založil tradici vánočních betlémů, dával mech do jesliček. Proto bych rituální důvody nevylučoval,“ tvrdí Pokorný. „Pokud je mi známo, tak František z Assisi tam dával mech proto, že je zelený,“ pochybuje o této hypotéze známý pražský archeolog Zdeněk Dragoun.
Na rozluštění dodnes čeká i otázka, zda se do zdiva Karlova mostu skutečně přidávala vajíčka, jak praví stará česká legenda. Přou se o to učenci z Karlovy univerzity s Vysokou školou chemicko-technologickou a Jihočeskou univerzitou. Nedávno totiž byla ve zdivu existence vajíček skutečně zjištěna. Oponenti však namítají, že to bylo v tak malém množství, že to není prokazatelné.
Tajemno je i kolem mlýnských kamenů, pod nimiž byl mech nalezen. Karlův most se totiž zakládal zvláštním způsobem, kdy se na vltavské štěrky nejprve pokládaly polotovary mlýnských kamenů a teprve na ně pískovcové zdivo. Jsou to kulaté kameny, ovšem bez děr, které jinak mlýnské kameny mají.
„Mohlo jít o kameny připravené v lomech pro mlynáře. Mlynářství se ve druhé polovině 14. století silně rozvíjelo,“ míní památkář Ondřej Šefců. Podle Pokorného ho mohli na stavbu poskytnout mlynáři z nedalekých mlýnů.
***
Mech na most musel někdo přinést Nalezen byl mech zvaný trávník Schreberův, který hojně roste v lesích. Lze ho ale najít i na lukách, na svazích s trávou a někdy i na skalách. Může vyrůst až do výšky 15 cm. Tento druh mechu neroste pod vodou. Z toho vyplývá, že ho do základů mostu někdo přidal. Mech navíc ukrýval jedlové pylové zrno (na snímku), takže musel vyrůst někde v lese nebo jeho blízkosti.
