„Čtvrté místo je jedno z nejhorších vůbec, jsem hodně zklamaná, nedá se to ani popsat,“ hlesla dvaatřicetiletá Kateřina Nash krátce poté, co si na tvářích osušila slzy rozčarování.
Její smutek se začal rodit krátce po vjezdu do terénu. Hned v první zatáčce objížděla skrumáž závodnic, jež se ocitly v kolizi, ale v hlubokém sněhu jí kolo podklouzlo a ona přistála na zemi. Z přední pozice se rázem ocitla na konci první dvacítky a musela dotahovat.
„To bohužel poznamenalo celý můj závod, byla to marnost,“ pravila rodačka z Prachatic a bývalá běžkyně na lyžích, která v minulosti závodila po boku Kateřiny Neumannové. Už deset let ale pobývá za mořem, nyní s manželem Marcusem žijí v Kalifornii. „Kvůli lidem, kteří mě na trati báječně povzbuzovali, mě tenhle výsledek mrzí zejména. Byli báječní, byl mezi nimi i Marcus, přijeli i moji rodiče. Všichni mi přáli úspěch,“ trápilo ji.
Nejblíž měla k medaili ve čtvrtém kole, kdy vpředu uháněly cyklokrosové hvězdy Marianne Vosová z Nizozemska a Němka Hanka Kupfernagelová a ona měla na později bronzovou Holanďanku Daphny Van den Brandovou ztrátu pouhých osm vteřin.
„Jenže mě potkal další pád, celkem byly asi tři,“ odhadla. „Nestačí jen dobré kolo, musí být dobrý taky jezdec,“ smutnila.
Ve chvílích zklamání ještě netušila, zda bude reprezentovat v cyklokrosu i za rok. „Létání do Evropy na závody bylo dost náročné. Ale do pětky jsem na mistrovství světa nebyla ani v lyžování, ani na horském kole, takže uvidím,“ pravila a na připomínku, že vyválčila čtvrté místo v lyžařské štafetě na ZOH v Salt Lake City, se jen usmála. „Tam to byl tým, nebylo to jen moje dílo,“ připomněla.
