Filipíny se rozkládají na více než 7000 ostrovech v Tichém oceánu, většina populace však žije na 11 z nich. V 16. století se Filipíny staly španělskou kolonií, což také určilo katolický ráz země. Katolická církev si dodnes na Filipínách zachovala velký vliv. Podobně jako jinde se zde staví například proti použití antikoncepce. Na začátku 20. století se Filipíny staly kolonií USA, i když posléze získaly autonomii. V roce 1946 se Filipínám podařilo získat již plnou nezávislost. Americkým vliv však nadále zůstal velmi výrazný, ostatně i tehdejší filipínská ústava nesla poměrně výrazné americké prvky. Spojencem Washingtonu byl i diktátorský prezident Ferdinand Marcos, který na Filipínách vládl od roku 1965 až do 1986. Tehdy ho masové demonstrace donutily odstoupit i kvůli tomu, že ztratil podporu armády (ústava z roku 1987 mimo jiné nezřídila premiérskou funkci a veškerou hlavní moc svěřila do rukou prezidenta).
Marcosově následovnici v prezidentském úřadu Corazon Aquinové se sice podařilo obnovit demokracii, ani tak si však země příliš klidu neužívala. Po krátkém období korupcí opředené vlády byl v roce 2001 přinucen rezignovat prezident Joseph Estrada. Lidem vadila také špatná ekonomická situace. Ta i nyní zůstává neutěšená. Filipíny trápí zejména velký státní dluh a desítky milionů lidí žijí v chudobě. Ekonomika je také závislá na dolarech, které každoročně do země posílají Filipínci žijící v zahraničí.
