Soudce v odůvodnění verdiktu nešetřil státního zástupce Jaroslava Šarocha. „Je evidentní, že vyšetřování provázely zásadní neshody mezi policií a státním zastupitelstvím,“ řekl Šott. Šaroch se podle něj odklonil od podstaty kauzy, když místo možného účelového vyvedení farmy z holdingu řešil hlavně to, zda Nagyová uvedla v žádosti nepravdivé údaje.
Policie podle Šotta od počátku vyšetřovala podezření, že vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo bylo pouze účelovým krokem, že se nejednalo o reálně existující a reálně fungující, s vážným úmyslem vytvořenou firmu, ale že šlo pouze o formální krok k vytvoření nějakého zdání za účelem získání dotace.
„To byl předpoklad policie, který státní zástupci skutkově přijali, ale měli jiný právní názor, jak věc dále posuzovat,“ řekl Šott.
Dodal, že soud byl vázán skutkem, ne právní kvalifikací nebo interpretací státního zastupitelství. Policie podle Šotta shromáždila velké množství důkazů, které potvrzovaly důvodnost podezření o účelovém vyvedení, to se ale nakonec neprokázalo.
„Podezření se žádnými dalšími důkazy blíže nepotvrdilo, naopak, zaznělo tady několik důkazů, z nichž vyplývá, že se nejednalo o vytvoření zdání společnosti primárně za účelem získání dotace, že skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Babiše,“ popsal soudce.
Z důkazů, především z výpovědi podnikatele Jana Bareše, podle Šotta vyplynulo, že v jednu chvíli bylo rozhodnuto, že se Čapí hnízdo prodá, rodina ale prý Babiše přesvědčila, že se chce projektu věnovat a on jim projekt dal.
Varianta státních zástupců pak podle Šotta spočívala v tom, že přijmou společnost tak, jak je, a budou se zabývat tím, zda obžalovaní nemohli spáchat dotační podvod tím, že podali žádost o dotaci a uvedli v ní nepravdivé údaje.
Zde se podle soudce řešila nejen definice malého a středního podniku. Malý podnik podle soudce neztrácí svou pozici jen proto, že je propojen s velkým holdingem, je potřeba řešit problematiku stejných či sousedních trhů.
„My jsme se touto podstatou zabývali, i když si stejně jako policie myslíme, že jde o určité odchýlení od podstaty případu a dospěli jsme k závěru, že nelze prokázat nejen subjektivní stránka, ale pokud jde o ty formální kritéria, nelze jednoznačně dovodit, že by byla porušena i ta objektivní stránka. Tedy že Farma Čapí hnízdo skutečně nárok na dotaci neměla,“ vysvětlil Šott.
Soud řešil to, zda Nagyová uvedla nepravdivé údaje, vyhodnocení toho, zda mělo Čapí hnízdo na dotaci opravdu nárok, je podle soudce spíše na státních úřadech.
Tlak jsem necítil, řekl Šott
Šott také řekl, že necítil při rozhodování o Čapím hnízdě tlak a že ani nedostal žádné výhrůžky, které by se kauzy nějak týkaly. „Žiju ve společnosti, samozřejmě vnímám společenskou atmosféru, ale je mou povinností k tomuhle při rozhodování nepřihlížet a nějak se s tím vyrovnat,“ uvedl. Rozsáhlou dotační kauzu projednával od loňského září.
„Neuvažoval jsem o tom, že bych se nechal jakkoliv ovlivňovat programem jednoho z obžalovaných,“ odpověděl Šott na dotaz, zda nepřemýšlel o vyhlášení rozsudku až po volbách hlavy státu, jejichž první kolo začne tento pátek.
„Prezidentská volba je pro mě zajímavá jako pro voliče, až půjdu k urně, ale moje rozhodování jako soudce tohle nesmí ovlivnit. A myslím, že by bylo nevhodné, kdybych takhle uvažoval,“ pokračoval s tím, že také nemohl předjímat Babišovy politické kroky. „Je mou povinností se o ně vůbec nezajímat,“ dodal soudce.
Policie může vyšetřovat tři svědky
Policie by se podle soudce měla zabývat i výpovědí člena představenstva společnosti IMOBA Františka Šlingra a finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové a bývalého manažera farmy Čapí hnízdo Tomáše Raka.
„Nemůžeme rozhodovat o vině svědků a případných křivých výpovědí. U dvou svědků (Procházková a Šlingr, pozn. red.) je na místě, aby se policie zabývala jejich možnou trestní odpovědností, protože je podezření, že vědomě vypovídali nepravdivě. U jednoho se policie touto otázkou zabývala již v přípravném řízení a dospěla k názoru, že nelze posoudit, která z diametrálně odlišných výpovědí je pravdivá,“ uvedl.
„Výpověď pana Šlingra byla vyvrácena výpověďmi několika jiných svědků. U Procházkové jde o rozpor mezi obsahem výpovědi a výpovědi dalšího svědka (bývalého bankéře Filipa) Koutného, který nezávisle potvrdily i další důkazy, včetně písemných záznamů banky,“ doplnil Šott.
Jejich výpovědi byly podle Šotta v přímém rozporu s tvrzením ostatních svědků a vzbuzují podle něj podezření z křivé výpovědi.
Rak ani Procházková k soudu nepřišli
Procházková měla vypovídat 29. září, kvůli nemoci se ale omluvila. Bývalý Rak také odmítl u soudu vypovídat. „Opakovaně jsem orgánům poskytl součinnost, ale v dnešní době je situace zcela jiná. Běží trestní řízení, které se týká Čapího hnízda (reklamní větev kauzy) a to se také zabývá obdobím, kdy jsem byl předseda představenstva. Využiji proto svého práva,“ vysvětlil tehdy Rak.
Soudce shledal jeho důvody jako oprávněné. Ze zákona mohou svědci odmítnout výpověď, pokud by tím uškodili sobě nebo svým blízkým.
Rak během vyšetřování změnil svou výpověď a soudce ho označil za zcela nevěrohodného svědka. Podle Šotta by se měla policie zabývat také tím, zda se Rak nedopustil vydírání. Před změnou své výpovědi totiž kontaktoval Babišovy obhájce a požadoval po nich určitou finanční sumu.
Působilo to na mě, že farmu vlastní Babiš
Podle Rakovy výpovědi z přípravného řízení na policii, kterou tehdy Šott četl, Rak nejprve uvedl, že o vlastníkovi Čapího hnízda nevěděl. Na dalším výslechu v září 2021 ale už řekl, že se z různých náznaků mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Agrofert nebo Babiš. Ten ho prý na farmu přijímal a fakticky ho řídil.
„Působilo to na mě, že Agrofert včetně pana Babiše jsou vlastníky farmy,“ řekl policii Rak. Deník Právo však už v minulosti upozornil na to, že Rak po Agrofertu požadoval 350 tisíc korun, které mu firma údajně dlužila, a výpověď změnil poté, co peníze nedostal.
Šiling popřel osobní vztahy s Babišem
Další bývalý manažer farmy František Šlingr u soudu v září vypovídal. Uvedl, že Babiše znal pouze jako hosta na Čapím hnízdu, osobní vztahy prý nemají.
Akcionáře farmy Šlingr neznal, vždy jednal pouze s advokáty Václavem Knotkem, Alexejem Bílkem a Gabrielou Knapovou, kteří akcionáře na jednání představenstva zastupovali. U soudu také přiznal, že se mu akciemi nikdy neprokázali. „Neměl jsem ale důvod jim nevěřit,“ vysvětlil Šlingr.
Pražský městský soud v pondělí zprostil expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše i Janu Nagyovou obžaloby v kauze Čapí hnízdo týkající se padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách.
Žalobce žádal tříletou podmínku a pokutu. Verdikt je nepravomocný. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro odvolání. Babiš sdělil, že kauza pro něj končí, nepřemýšlel o žádání satisfakce. Nagyová o možné náhradě újmy v případě pravomocného osvobození bude jednat s právníky.
