Odstupující ministryně školství Miroslava Kopicová svaluje veškerou zodpovědnost za členství bývalého agenta StB ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace na odstupujícího premiéra Jana Fischera (Že byl Kafka agentem? To je mi líto, LN 12. 6.). Je skutečně Jan Fischer jediným, kdo rozhodl o jmenování Pavla Kafky, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, do rady a kdo by se měl zabývat jeho minulostí?
Aktivní službu Pavla Kafky v StB odhalily 12. června 2010 Lidové noviny. Článek Pavly Kubálkové obsahuje popis Kafkovy práce pro StB, který vypovídá o jeho morálním profilu: „Přestože zpočátku Kafka spolupracoval aktivně, později si již Státní bezpečnost na jeho práci začala trochu stěžovat. Podle záznamů se jim nelíbilo, že jejich agent pro ně pracuje jen tehdy, když z toho vidí nějaký prospěch pro sebe.“ Možná tak trochu paradoxně to, jak Pavla Kafku ohodnotili jeho nadřízení ze Státní bezpečnosti, zpochybňuje jeho přínos pro poradní orgán vlády více než samotný fakt jeho spolupráce s StB.
Vedle onoho článku zní trochu ironicky, když si v rozhovoru pro LN Miroslava Kopicová nad možností, že by snad měl Pavel Kafka radu vlády opustit, posteskne: „Je ale tak málo lidí, kteří nějaké věci rozumí a jsou ochotni pracovat.“ Jinak odmítá aféru komentovat a své odpovědi uzavírá: „K tomu se musí nějak postavit premiér.“ Byl to však opravdu premiér Fischer, kdo Pavla Kafku do rady prosadil?
O jednoho víc, o jednoho míň Když internetový deník Aktuálně. cz letos 3. května přinesl zprávu o odloženém jmenování rady, uvedl seznam jejích členů, jak jej připravil Jan Fischer se svými poradci. Na tomto seznamu Pavel Kafka nebyl. V Lidových novinách o nezdařeném jmenování rady informovala 5. května Eva Hníková a premiérův návrh složení rady potvrdila; Pavla Kafku uvedla pouze mezi kandidáty, jež premiérovi navrhoval Svaz průmyslu a dopravy.`
Nové složení Rady pro výzkum, vývoj a inovace bylo nakonec schváleno o týden později. Seznam jmenovaných členů rozšířený o jejich stručné životopisy najdeme na webu rady; životopis Pavla Kafky pochopitelně zmínku o působení v StB neobsahuje. Porovnáním tohoto seznamu s původním návrhem Jana Fischera zjistíme, že ke změně došlo na dvou místech. Novinová zpráva uvádí, že „ministři podle Fischera pochopili, že bude třeba i jeden reprezentant Rady veřejných výzkumných institucí, která sdružuje výzkumné instituce zřízené ministerstvy a kraji.“ Tímto reprezentantem se stal předseda Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu, ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. Vedle něj byl pak bez bližšího zdůvodnění do rady dosazen právě Pavel Kafka. Místa jim uvolnili Jiří Málek, člen vědecké rady Univerzity Pardubice, a Jan Šotola, ředitel výzkumu a vývoje firmy Zentiva.
Na základě těchto zpráv už se při happeningu Stěhování ministryně Kopicové pozastavil představitel Fóra Věda žije! Martin Krummholz nad tím, že přičiněním ministryně školství bylo do rady jmenováno o jednoho zástupce vysokých škol méně, zato přibyl představitel Svazu průmyslu a dopravy.
Dnes můžeme dodat, že zatímco ubylo, pravděpodobně přičiněním ministryně, zástupců vysokých škol a neprošel možná jediný kandidát z průmyslových kruhů, který se skutečně zabývá aplikovaným výzkumem, zrovna ten průmyslový manažer, který oproti původnímu premiérovu návrhu do rady přibyl, se ukázal být agentem StB. Miroslava Kopicová se dnes ke své roli při sestavování rady nehlásí, za všechno podle jejího vyjádření zodpovídá Jan Fischer. K tomu se premiér opravdu bude muset nějak postavit.
O autorovi| Jan Macháček, chemik
