Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Kauza Kuřim pro soudy končí

Česko

BRNO Ústavní soud zamítl stížnost Jana Turka, jednoho z aktérů takzvané kuřimské kauzy týrání dětí. Soud nezjistil, že by některá z institucí porušila Turkova základní práva. Muž, který si odpykává pětiletý trest, si stěžoval na údajné porušení práv na zákonného soudce a spravedlivý proces.

Stížnost podal jako jediný ze šestice pravomocně potrestaných v kuřimské kauze. Případ tak pro české soudy definitivně končí.

Soudy Turka potrestaly za týrání svěřené osoby ve formě spolupachatelství a za ublížení na zdraví. Spolu s dalšími pěti lidmi z dodnes nevyjasněných pohnutek mučil a krutě trestal dva chlapce, Ondřeje a Jakuba.

Ve stížnosti Turek mimo jiné tvrdil, že soudům chyběly důkazy a jejich rozhodování ovlivnila „masáž“ hromadných sdělovacích prostředků. Zpochybnil také, zda v případu rozhodoval zákonně přidělený soudce. Ústavní soudci však jeho podnět odmítli.

Soudce musí umět čelit i „mediální masáži“ Stížnost poukazovala mimo jiné na to, že soudce Krajského soudu v Brně Pavel Göth případ před vynesením rozsudku komentoval v médiích. Podle ústavních soudců ale samotný rozhovor s tiskem nepředstavuje závažný problém. Soudce jen nesmí naznačit, jak rozhodne. „A tomu dostáli v tomto případě všichni soudci obecných soudů,“ zdůvodnili ústavní soudci. Vyrovnali se i s odkazem na „mediální masáž“ soudu při rozhodování. „Soudce jako reprezentant veřejné moci může být objektem i neoprávněné kritiky ve sdělovacích prostředcích, současně je vždy třeba po něm požadovat vyšší stupeň tolerance a nadhledu,“ uvedl ústavní soudce Jiří Nykodým.

Turkův obhájce zatím neuvedl, zda budou s protesty pokračovat u některé z mezinárodních soudních institucí.

Kuřimská kauza se týká dvojice chlapců, kteří žili se svojí rozvedenou matkou. Příbuzní a jejich známí je údajně týrali od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Odsouzení prý děti zavírali do klecí, bili, řezali, topili a pálili cigaretami. Motivy nikdo uspokojivě nevysvětlil. Nejspornější osobou případu se stala Barbora Škrlová. Tehdy třiatřicetiletá žena se postupně vydávala například za školačku i malého chlapce. I když zpočátku se zdálo, že je obětí, nakonec vyšlo najevo, že také ona se na týrání chlapců podílela a byla odsouzena na pět let za mřížemi. Spolu s Janem Turkem, svým bratrem Janem a tetou chlapců Kateřinou Mauerovou, která dostala nejvyšší desetiletý trest, se již dříve dovolali k Nejvyššímu soudu. Ten jejich dovolání zamítl.

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Autor: