O zámek, budovy a pozemky, které by mohly podle některých odhadů mít hodnotu přes miliardu korun, více než 20 let usiluje dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová.
Klíčové důkazy u soudu
Soudce hradeckého soudu Igor Pařízek uvedl, že ve svém rozhodnutí senát hradeckého soudu vycházel ze závazného právního názoru Ústavního soudu. „Žalobkyně předkládá dva nové důkazy, o kterých v původním řízení nevěděla, a které prokazují židovský původ jejího otce a její babičky,“ uvedl Pařízek. Soudce připustil, že se jedná o klíčové důkazy, které by mohly ovlivnit rozhodnutí soudů v celé věci.
ČTĚTE VÍCE: |
Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Tomáš Nahodil řekl, že rozhodnutí krajského soudu bylo posledním kamínkem v mozaice, který byl potřeba k tomu, aby proběhlo opětovné projednání restituční kauzy. „Novými důkazy prokazujeme poslední z podmínek, která je nutná pro restituci opočenského zámku. To znamená částečně židovský původ, respektive rasovou persekuci rodiny Collloredo-Mansfeldů,“ řekl Nahodil.
Právní zástupce památkářů Miloš Hošek naopak novinářům řekl, že majetek byl konfiskován po právu a měl by zůstat státu. Hošek připustil, že památkáři ve věci zřejmě podají dovolání. „Předpokládám, že musíme využít všechny procesní nástroje, které právní řád umožňuje,“ řekl Hošek.
Okresní soud v Rychnově kývl na obnovu řízení loni v říjnu. Soudce Ondřej Rott tehdy uvedl, že obnova řízení byla povolena, protože Ústavní soud dospěl k závěru, že listiny, které žalobkyně předložila, by jí mohly přinést příznivější rozhodnutí ve věci. Soudy v Rychnově, Hradci Králové i Nejvyšší soud obnovu řízení dříve zamítly, ale Ústavní soud loni v březnu stížnosti, kterou podala Colloredo-Mansfeldová, vyhověl.
Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
Zámek zabavený nacisty převzal po skončení války stát na základě Benešových dekretů. Rodina po roce 1948 emigrovala. Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá od roku 1991, a celý areál se dokonce načas dostal do jejího vlastnictví. Ústavní soud ale poté vrátil spor na začátek a soudy nakonec přiřkly zámek opět státu.
Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu.
Výběr událostí kolem restitučního sporu1991 - Dědička rodu, dcera posledního majitele, Kristina Colloredo- Mansfeldová požádala o vydání zámku v Opočně. Září 1995 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neuznal nároky Colloredo-Mansfeldové na vydání nemovitostí v Opočně včetně zámku. 4. ledna 1999 - Žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna zamítl Krajský soud v Hradci Králové. 16. března 1999 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu Colloredo-Mansfeldové proti Památkovému ústavu v Pardubicích na vydání opočenského zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové. 31. srpna 2000 - Nejvyšší soud vyhověl dovolání Colloredo-Mansfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu a věc vrátil okresnímu soudu. 12. června 2002 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně. Nařídil vydání nejen zámku, ale i přilehlých pozemků a budov. Pardubický památkový ústav se odvolal. 13. května 2003 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek a pozemky. Památkáři podali dovolání k Nejvyššímu soudu, bylo neúspěšné. 13. ledna 2005 - Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu, které navrátily zámek potomkům šlechtické rodiny. Soud vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. 13. září 2005 - Rychnovský soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. 11. září 2006 - Krajský soud v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí okresního soudu o tom, že zámek patří státu. Colloredo-Mansfeldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu. 10. dubna 2007 - Zámek v Opočně převzal do své péče opět stát. 18. října 2007 - Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodla, že mobiliář zámku v Opočně náleží státu, nikoliv potomkům Colloredo-Mansfeldů. Listopad 2007 - Nejvyšší soud odmítl dovolání Colloredo-Mansfeldové proti rozsudku královéhradeckého krajského soudu z roku 2006. Zámek a další nemovitý majetek na Rychnovsku tak zůstal ve vlastnictví státu. 19. března 2008 - Okresní soud v Rychnově zamítl návrh na obnovení sporu o vlastnictví zámku Opočno, který podala Colloredo-Mansfeldová kvůli novým důkazům. 2. března 2009 - Nejvyšší soud odmítl dovolání zástupců rodu Colloredo-Mansfeldů, kteří se domáhali vydání mobiliáře zámku. 2. září 2010 - Ústavní soud odmítl stížnost Jeroma Colloredo-Mansfelda, jenž se spolu se sestřenicí Kristinou domáhal vydání mobiliáře zámku v Opočně. 24. dubna 2012 - Ústavní soud definitivně potvrdil, že zámek a další nemovitý majetek zůstane státu. Soudci po čtyřletém zkoumání odmítli stížnost Colloredo-Mansfeldové. 4. června 2013 - Nejvyšší soud odmítl dovolání Colloredo-Mansfeldové, která tak nedosáhla obnovy řízení. 18. března 2014 - Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové, která žádala obnovu řízení. Justice tak musí spor o zámek řešit znovu. Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí. 22. října 2014 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou povolil obnovu řízení ve sporu o zámek Opočno. Proti rozhodnutí se však následně odvolali památkáři. 12. ledna 2015 - Krajský soud v Hradci Králové povolil obnovu řízení v restituční kauze týkající se zámku Opočno. |