Ještě před pár stovkami let platily kavárny za „okno do společenských nálad“. Mezi kavárenskými stolky se rodilo francouzské osvícenectví. Nad kávou vznikly prazáklady londýnské burzy. V 17. století byly kavárny dokonce tak důležitým společenským místem, že anglickému králi Karlovi II. stálo za to je všechny jednoduše zavřít.
I Praha měla svoje tradiční kavárny. Na pravém břehu Vltavy Slavii, na levém pak neméně slavnou Malostranskou. Setkávali se tu umělci, spisovatelé, politici či „jen“ čtenáři novin. Az té druhé jmenované kavárny se příští týden stane první kavárna amerického řetězce Starbucks v Praze. Mramorové stolky zahalené do cigaretového dýmu nahradí jednotný vizuální styl nadnárodního koncernu. Sdružení občanů a přátel Malé Strany nyní vyhrožuje, že proti kavárně bude demonstrovat. Vadí jim, že v „jejich“ kavárně se bude prodávat káva v papírovém kelímku. Není to prý dostatečně důstojné.
No a co? Demonstrovat proti kavárnám je zbytečné. Pokud chtěli Malostraňáci demonstrovat, měli to dělat proti snobské restauraci Square, která tam byla doteď - to byla skutečná ostuda. Starbucks může místu jen pomoci. Je dobře, že vznikají další kavárny. A káva ať je klidně z kelímku.
Čtěte „Káva bude...“ na str. 6
