Píšu na této stránce Orientace většinou o velkých stavbách, špičková architektura může ovšem mít komornější ráz. Dnes bych rád upozornil na nevšední interiér, který doslova prozářil jednu pražskou lokalitu. Jde o nově otevřené Café B. Braun v podloubí na nároží Sokolské a Ječné ulice v katastru pražského Nového Města.
Tři opomíjené skvosty Temné a zanedbané podloubí dosud chodce, kteří tudy procházeli v sousedství jedné z nejrušnějších křižovatek při náměstí I. P. Pavlova, příliš nelákalo. Málokdo si také všimne zajímavé architektury tří prvorepublikových domů nad ním. Byly postaveny ve 30. letech podle projektů tří významných architektů, shodou okolností šlo o žáky zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Nárožní palác - Dům čs. důstojníků - navrhl Jan Zázvorka (známý jako autor památníku na Vítkově) ve spolupráci s Vojtěchem Kerhartem, obytný dvojdům pro zaměstnance pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta se zajímavým plastickým keramickým obkladem, tvořící roh ulic Sokolské a Na Bojišti, je dílem Karla Kotase. Mezi Zázvorkovou a Kotasovou stavbou je pak vklíněn Lékařský dům. Tuto konstruktivistickou budovu projektoval architekt František Vahala (1881-1942), k jehož významným realizacím patří v Praze kolonie rodinných domů na Ořechovce, škola na Vysočanském náměstí, Průmyslová škola bytové kultury na Žižkově náměstí nebo administrativní palác na třídě 1. máje v Liberci, v němž sídlil léta Skloexport.
Lékařský dům slouží stále původnímu účelu: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně v něm má přednáškový sál, salonky nebo knihovnu. Ta původně sídlila v přízemí, majitelé se však rozhodli, že by prostor s velkými okny do podloubí měl sloužit jako kavárna, která bude otevřena nejen členům ČLS. Obrátili se na renomovanou architektku Evu Jiřičnou (* 1939), aniž by tehdy tušili, že v bývalé knihovně kdysi pracovala její maminka a ona ji tam chodila jako dítě navštěvovat. Jiřičná se svým spolupracovníkem Petrem Vágnerem prostor zbavila vestaveb, v maximální možné míře ho otevřela a místo těžkopádného schodiště propojila přízemí kavárny s ochozem svým oblíbeným prvkem - spirálním schodištěm se skleněnými stupni a pavučinovou ocelovou konstrukcí. Tento motiv se poprvé objevil u jejích módních salonů v Londýně a dalších metropolích (pracovala pro značky Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Joan&David nebo Harrod’s), ale najdeme jej také v jejím ceněném pražském díle - design hotelu Josef v Rybné ulici na Starém Městě. Jejími nejvýznamnějšími pražskými realizacemi jsou pak Nová oranžerie Pražského hradu a rekonstrukce kostela sv. Anny na Starém Městě. V současné době Eva Jiřičná dokončuje univerzitní kampus v rodném Zlíně a vilu v Praze-Troji a z nedávných realizací je třeba připomenout novou instalaci v londýnském muzeu Victoria and Albert. Za své dílo získala tato někdejší spolupracovnice lorda Richarda Rogerse řadu cen, čestných doktorátů a rovněž - jako jediná Češka v historii - Řád Britského impéria (a to jeden z jeho vyšších stupňů - CBE - Commander of the Order of the British Empire). Káva a zákusek mezi lékařskými nástroji Jméno nese kavárna po svém sponzorovi, jímž je renomovaná německá společnost B. Braun, výrobce lékařských nástrojů. Ta je rovněž známa tím, že spolupracuje se špičkovými projektanty a v této tradici chtěla pokračovat i u nás. Hlavní firemní sídlo se nachází v Melsungenu poblíž Kasselu. Na jeho výstavbě se podíleli významní britští architekti Sir James Stirling a Michael Wilford. Oba prosluli zejména projektem Neue Staatsgalerie ve Stuttgartu. Po smrti Stirlinga, který byl autorem první etapy melsungenského areálu, převzal projekty dalších fází Wilford (jeho nejvýznamnější samostatnou realizací je budova britské ambasády v Berlíně).
Výrobky společnosti B. Braun můžete vidět i v kavárně Lékařského domu. Jiřičná společně s designérem Alešem Najbrtem totiž použila nástroje jako svéráznou dekoraci - na stěnách jsou zavěšeny vitríny s nejrůznějšími ocelovými prvky od sad injekčních jehel až po různé kleště nebo pilky (raději si ani nepředstavovat, k čemu přesně slouží). Tyto předměty jsou vlastně svým způsobem krásné, ač jejich design vychází z funkce. A k minimalistickému high-tech stylu Evy Jiřičné se dokonale hodí. Výkresy lékařských instrumentů i různých součástek lidské kostry pak vytvářejí geometrické obrazce na stěnách. Vše laděno jen ve dvou tónech - černé a především bílé. Design použitého písma vychází z prvorepublikových nápisů použitých v původním interiéru Vahalovy stavby. Ve výsledku se skvěle doplňují oba konstruktivismy - ten trochu těžkopádný z počátku 30. let i ten dnešní, „kosmický“.
Mimochodem italská káva, anglický čaj a české zákusky jsou v Café B. Braun vynikající!
Jiřičná spolu s designérem Alešem Najbrtem použila nástroje jako dekoraci -na stěnách jsou zavěšeny vitríny s nejrůznějšími ocelovými prvky od sad injekčních jehel až po různé kleště nebo pilky
O autorovi| ZDENĚK LUKEŠ, historik a architekt
