V nedemokratických volbách získala strana prezidenta Nazarbajeva všechna místa v parlamentu
Po zmanipulovaných volbách do parlamentu se kazašská opozice bojí obnovení starých sovětských pořádků. ASTANA Do Kazachstánu se po včerejších volbách vrací systém jedné strany. Všichni nově zvolení poslanci jsou totiž členy „Nur Otanu“, strany vedené prezidentem Nursultanem Nazarbajevem.
Výsledky parlamentních voleb v Kazachstánu, které se konaly o uplynulém víkendu, šokovaly všechny opoziční strany. 88,05 procent voličů dalo svůj hlas stávající vládnoucí garnituře. Vítězem a jediným politickým uskupením, které překonalo sedmiprocentní bariéru a dostalo se tak do parlamentu, je „Nur Otanu“ (Záře vlasti) s předsedou prezidentem země Nursultanem Nazarbajevem. Ten označil v noci na neděli hlasování za nejúspěšnější v historii nezávislého Kazachstánu, protože k urnám přišlo rekordních 65 procent voličů.
Největší opoziční strany protestují. Celonárodní sociálně-demokratická strana (CSDS) a demokratická strana „Ak žol“ (Jasná cesta) už označily hlasování za zfalšované. Nezávislý průzkum podle opozice dokazuje, že v řadě oblastí získala například CSDS až přes 20 procent hlasů. Přitom oficiální výsledky hovoří o pouhých 4,62 procentech pro sociální demokraty. „Dýchali jsme Nur Otanu na záda, a to vyděsilo volební komise,“ prohlásil představitel CSDS Ualichan Kajsarov. „Ty výsledky jsou zcela absurdní. Vracíme se do SSSR, zpět k vládě jedné strany,“ řekl další z lídrů CSDS Bolat Abilov.
Celkem se voleb účastnilo sedm politických stran. Čtyři podporovaly prezidenta. Vítězná a zároveň nyní jediná parlamentní strana „Nur Otan“ obsadí 98 křesel ze 107. Devět křesel si rozdělí členové Shromáždění národů Kazachstánu, což jsou představitelé jednotlivých etnických skupin. Jde ale o orgán kontrolovaný Nazarbajevem.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označili volby za nevyhovující demokratickým standardům. Přesto jsou údajně lepší, než ty předešlé -například opozice měla přístup do sdělovacích prostředků.
Ruští pozorovatelé byli naopak naprosto spokojeni. I ruští nezávislí novináři se přiklánějí k tomu, že spíše než falšování počtu hlasů ve prospěch vládnoucí strany hraje roli tradiční kazašská úcta k autoritám, zanedbatelné demokratické tradice a v Asii obvyklé respektování práva silnějšího.
Iniciátorem mimořádných parlamentních voleb v Kazachstánu byl sám prezident. Kromě parlamentu (mažalis) se volily i místní orgány moci (maslichaty). Ústava země totiž doznala nedávno zásadních změn a Nazarbajev je chce posvětit novým parlamentem. I když je považován za autoritativního vládce asijského typu, snaží se budit zdání demokratického lídra.
Demokracie až po smrti
Změny v ústavě, které navrhl, jsou více méně demokratické. Posílil pravomoci parlamentu, ale podle pozorovatelů šlo především o snahu vylepšit obraz Kazachstánu v očích Západu. Astana se totiž snaží získat předsednictví v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. I když parlament nyní bude jmenovat celou vládu, de facto ji opět bude sestavovat Nazarbajev, který je šéfem vítězné strany.
Další pokrokové zásahy do ústavy budou ale politické ovzduší v Kazachstánu ovlivňovat až po smrti Nazarbajeva. Například omezení, které brání jedné osobě vícekrát za sebou kandidovat na nejvyšší funkci, se bude týkat až jeho nástupce. Nazarbajev je dle „přání parlamentu“ doživotním prezidentem.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
