PRAHA Tu otázku jsme samozřejmě nemysleli vážně. Ptát se lidí, zda věří, že dárky nosí Ježíšek, je asi stejné, jako se jich ptát, zda věří, že děti nosí čáp.
Přesto nás zajímalo, kolik lidí řekne, že v symbol českých Vánoc skutečně věří. A výsledkem je pravděpodobně první empiricky ověřený výsledek: na Ježíška věří každý pátý z nás.
Přesněji řečeno: z exkluzivního reprezentativního průzkumu agentury Median pro LN vyplynulo, že na Ježíška věří 17,6 procenta obyvatel České republiky.
V Ježíška věří nejvíc lidí na Moravě (24 procent), pak v Praze (18 procent) a nejméně v Čechách (jen 10 procent).
Z průzkumu také vyplynulo, že v Ježíškovu existenci nejvíce věří nejstarší věková skupina. Ve skupině lidí ve věku 65 až 79 let věří na Ježíška celých 22 procent.
Naopak nejvíce „skeptičtí“ jsou lidé mezi 55 a 64 lety. Těch věří jen osm a půl procenta.
Ježíšek přitom dárky v českých zemích nenosí odjakživa – dá se říci, že přibližně jen posledních sto padesát let.
Dříve totiž naděloval dárky svatý Mikuláš. Ježíšek se objevil nejdříve v Německu, a to v době reformního hnutí.
Hlavním propagátorem „kultu“ Ježíška byl Martin Luther, který tak řešil svůj odpor k oficiální papežské církvi a také papežskému Mikuláši.
Ale ani Ježíšek to neměl zpočátku jednoduché. Svůj boj s „oficiálním“ Mikulášem ze začátku prohrával. Zvyk, že dárky nosí Christkind, tedy Ježíšek, se v Evropě ujal až v šestnáctém století. Češi pak jej za svůj symbol Vánoc přijali ve století devatenáctém.
Podobně pozdě se u nás rozšířil také zvyk strojit vánoční stromeček. Katolická církev totiž původně považovala zdobení stromů za pohanský zvyk. Přitom nebyla daleko od pravdy, germánské kmeny totiž údajně tímto způsobem kdysi uctívaly o zimním slunovratu boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.
Historicky první ozdobený vánoční stromek instaloval v Čechách Karl Johann Liebich, ředitel pražského Nosticova divadla, ve své domácnosti v libeňském letohrádku Šilbach o Vánocích roku 1812, a právě od něj se tato tradice rozšířila.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Vánoční stromek má ovšem mnohem starší „kořeny“. Svého předchůdce má v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané. Pětidenní římské saturnálie, které začínaly 17. prosince, byly oslavou slunovratu. Příbytky Římanů, vyzdobené jehličnatými snítkami a jmelím, byly vylepšeny svícemi, jejichž záře symbolizovala konec nejdelší noci. Zde se také zrodil zvyk dárků jakožto příznivého znamení pro příští rok. Naopak těžko dnes někdo dodržuje zvyk štědrovečerního stolu s „devaterem jídel“. To spíš přežívá tradice vánočního cukroví. V českých zemích se pak rozšířil další zvyk spojený s jídlem. Zbytky od večeře nosil hospodář kvůli hojné úrodě k ovocným stromům.
***
Vánoční průzkum LN
Věříte na Ježíška?
Celkově
Ne 80,5 %
Nevím 1,9 %
Ano 17,6 %
Muži
Ne 84,5 %
Nevím 2,2 %
Ano 13,3 %
Ženy
Ne 76,6 %
Nevím 1,6 %
Ano 21,8 %
