Paní Lenka a její manžel se už léta živí prodejem nábytku. Vzhledem k tomu, že se jim dařilo, rozhodli se před třemi lety odejít z podnájmu a postavit si domek. Nejprve si vzali u Komerční banky stoprocentní hypotéku na pozemek ve výši 1 800 000 Kč. Za nějakou dobu si u banky půjčili 3 150 000 Kč na výstavbu domku. A nakonec ještě 300 000 Kč na jeho dokončení. Měsíčně splácejí celkem 38 000 Kč.
S tím, jak v poslední době stagnuje trh s nemovitostmi, se jim začaly snižovat příjmy. „Navíc se blížilo léto, pro obchodníky mého zaměření naprosto nevýdělečné období,“ říká paní Lenka. Po uvážení se rozhodla, že vysněný dům prodá, neboť se obávala, že by v příštích měsících už nemusela mít dostatek peněz na všechny splátky úvěru. A nechtěla se dostat do registru dlužníků.
Tak, jak jí radil její hypoteční makléř, rozhodla se zajít do banky a situaci začít řešit včas. Současně počítala s tím, že si po stabilizování finanční situace vezme u Komerční banky novou hypotéku.
Domnívala se, že když dosud řádně splácela a jde do ústavu s tím, že se chce vyhnout případným problémům v budoucnosti, vyjde jí banka vstříc. To se ale nestalo. Jediné, co kromě pochvaly za perfektní platební morálku a snahu řešit problém včas obdržela, bylo vyčíslení smluvní kompenzace za předčasné splacení dle úvěrové smlouvy – 1 237 723 Kč, tedy 25%z nesplacené jistiny úvěru. Taková sankce se může podle právníků jevit jako nemorální.
Spekulace, nebo finanční tíseň? Bance na tom nezáleží Podle předsedy Asociace hypotečních makléřů Milana Ročka je problém v tom, že banky zatím příliš nerozlišují, zda se klient chová zodpovědně a za jeho horší finanční situaci může třeba celosvětová finanční krize, nebo zda jde o pouhého spekulanta.
„To, že se klient snaží řešit finanční problémy s několikaměsíčním předstihem, by neměla banka odměnit tím, že se s ním bude bavit jenom o sankci a nebude s ním hledat rozumné řešení,“ míní Roček. Dodává, že sankce sama o sobě se mu jeví jako nemorální. Banky by měly stanovit pravidla pro rozlišení předčasného splacení hypotéky a odlišovat tak tíseň klienta od spekulace a porušení smlouvy.
Příběh paní Lenky vyčíslením kompenzace zdaleka nekončí. „Byla jsem v šoku. Když jsem se proti poplatku ohradila, bylo mi řečeno, že jsem si měla ve smlouvě dojednat jiné podmínky,“ vypráví Lenka. Zkusili jsme proto zajít do banky se žádostí o hypotéku a zeptat se, zda snížení sankčního poplatku ve smlouvě umožní. Podle očekávání to odmítli.
Nakonec ale paní Lenka za pomoci hypotečního makléře přece jenom určitého úspěchu dosáhla – banka se rozhodla snížit smluvní kompenzaci na „pouhých“ 10 % z její původní výše. Nově tedy finančnímu ústavu stačilo, když mu klientka za předčasné splacení úvěru zaplatí 123 772 Kč.
„I přesto, že mi připadá poplatek absurdní, rozhodla jsem se, že ho zaplatím,“ říká paní Lenka.
„Obracet se kvůli nemorálnosti kompenzace na soud bych nedoporučovala. V současných podmínkách bych to viděla jako neúspěšný proces,“ říká k tomu advokátka Dagmar Raupachová.
K tomu, aby mohla paní Lenka kompenzaci i jistinu zaplatit, potřebuje ale prodat nemovitost. Stoprocentní hypotéku měla jen na pozemek, který za tři roky získal jednou tolik na ceně. Kdyby ale měla stoprocentní hypotéku na byt v panelovém domě, u kterých v poslední době klesá cena, neměla by kompenzaci z čeho zaplatit. I tak ale sehnat kupce může trvat měsíce.
Ačkoli si paní Lenka sehnala k živnosti zaměstnání, i tak očekávala, že přibližně za tři měsíce už nebude mít na všechny splátky peníze. „V červenci jsem proto požádala banku o jejich odložení. Týdny však plynuly a já nedostávala žádnou odpověď,“ vypráví dále paní Lenka. Lhůta pro vyjádření přitom byla stanovena na třicet dní.
Žádost je zamítnuta. Zaplaťte Její finanční situace se ale zhoršovala. Napsala do banky, že již poslední srpnová splátka jí podstatně zkomplikovala situaci a další nebude schopna zaplatit.
Od své bankovní poradkyně nakonec po několikeré urgenci obdržela elektronický dopis, ve kterém jí sdělila, že chápe, že za vzniklé situace se paní Lence zdá doba vyřízení dlouhá, ale že se vyskytly určité problémy se schvalováním. Nicméně ji ujistila, že se jí snaží vyjít vstříc a její žádost kladně vyřídit.
Po dalších dvou týdnech a zhruba třech měsících od podání žádosti paní Lenka banku opět informovala o tom, že už nemá peníze na splátky. Hned druhý den ráno obdržela od bankovní poradkyně oznámení, že její požadavek na odložení splátek banka zamítla. Pokud nezaplatí, automaticky jí zašlou upomínku, která je podle úvěrové smlouvy zpoplatněna částkou 500 Kč. Banka jí však zároveň oznámila, že jí nebude tento poplatek za upomínku účtovat.
Ještě splácíte? Tak jste bonitní Podle Ročka může problém spočívat v tom, že banky někdy považují klienta za dostatečně bonitního do té doby, dokud řádně splácí. Ač to zní paradoxně, k neplatičům někdy bývají vstřícnější. „Banky začínají řešit problém, až když klient nezaplatí dvě tři splátky, a pak jsou ochotny přistoupit na různá řešení,“ říká Roček. „Celé roky klientům všichni radíme, aby problémy řešili včas, ale s přibývajícími případy, jako je tento, začínám pochybovat o tom, zda to bylo správné. Banky totiž řeší to, co považují momentálně za důležitější, a to jsou neplatiči. Pravidlo, že dokud klient splácí, nemá problém, ale nemusí platit vždy,“ dodává.
Registr dlužníků už je na dosah Vzhledem k tomu, že oznámení o zamítnutí odložení splátek nebylo nijak zdůvodněno, zašli jsme se s Lenkou zeptat do banky osobně, proč jí nechtějí pomoci a jak má dále postupovat. Jediné, co jsme se dozvěděli, ale bylo, že odůvodnění spadá do bankovního tajemství a že může zkusit odvolání s tím, že se banka do třiceti dnů vyjádří. A že se budou stejně jako dosud snažit vyjádřit dříve.
„Pokud se klientce nelíbí jednání banky, má se obrátit na Útvar vztahu se zákazníky, nebo na ombudsmana banky, a ne na média,“ vyjádřila se tisková mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Paní Lenka se dostala do svízelné situace. V okamžiku, kdy nezaplatí první splátku, se dostane do registru dlužníků. Dojde přesně k tomu, čeho se chtěla vyvarovat.
Získat hypotéku po stabilizaci finanční situace už nemusí být pro ni snadné nebo se to může prodražit. Jiná banka ji totiž může považovat za rizikového klienta a kvůli tomu jí nabídnout vyšší úrokovou sazbu. „Bohužel tento případ není ojedinělý. Podobných případů je hodně a jejich počet stále narůstá. Vývoj navíc nasvědčuje tomu, že se situace bude v tomto směru ještě zhoršovat, “ říká advokátka Dagmar Raupachová.
Podle ní ale nelze řešit případy pouze jednotlivě. „Je potřeba, aby společnost vyvíjela na banky tlak a je otázka, zda by nebylo namístě diskutovat i o legislativě. Banky se obecně chovají velmi tvrdě. Je ale nutné konstatovat, ze se chovají tak, jak jim povoluje zákon a smlouva.“
***
Vysaju vás. II. díl
Máte u banky úvěr nebo hypotéku? Domníváte se, že když jste dosud řádně spláceli a chcete se vyhnout případným problémům v budoucnosti, vyjde vám banka vstříc? A věříte tomu, že se vyplácí začít řešit očekávaný problém s finančním ústavem včas? Můžete být nepříjemně překvapeni. Banky se obecně chovají velmi tvrdě. Přičemž nijak zvlášť nerozlišují, zda se klient chová zodpovědně a za jeho horší finanční situaci může třeba celosvětová finanční krize, nebo zda jde o pouhého spekulanta. Ač to zní paradoxně, k neplatičům někdy bývají dokonce vstřícnější. Problém totiž začínají řešit, až když klient nezaplatí tři čtyři splátky, a pak jsou ochotny přistoupit téměř na cokoli. Dokud klient splácí, nepovažují ho za rizikového. A o jeho problémech s ním prakticky nekomunikují.
„Podobných případů je hodně. Vývoj navíc nasvědčuje tomu, že se situace bude ještě zhoršovat. Případy nelze řešit jednotlivě. Je potřeba vyvíjet tlak na banky a je otázka, zda by se nemělo diskutovat i o legislativě,“ říká advokátka Dagmar Raupachová.
