Mezinárodní srovnání kvality vysokého školství nebo porovnávání kvality českého vysokého školství s jinými zeměmi narážejí na řadu problémů a omezení. Přestože se o jednotlivých vysokoškolských systémech zvláště v posledních letech objevuje celá řada nových informací, týkají se především jejich popisu nebo kvantitativních údajů, jako například kolik mají studentů a absolventů, jak velkou část populace zahrnují či kolik peněz se na ně vydává.
Experti, kteří připravují žebříčky vysokých škol pro britské THE-QS World University Ranking, přišli se zajímavým, a především inspirativním návrhem, jak využít získané údaje o jednotlivých vysokých školách pro srovnávání a hodnocení celých vysokoškolských systémů různých zemí. Základní myšlenka jejich návrhu vychází z toho, že souhrn informací o nejlepších školách vypovídá zároveň o celém vysokoškolském systému.
Evropské školy podle CHE Rovněž německé Centrum pro rozvoj vysokého školství CHE se vedle informací o jednotlivých institucích zaměřuje také na zajímavé a důležité srovnávání vysokého školství jako celku.
CHE vytvořilo svůj žebříček Excellence Ranking v první fázi v roce 2007 pro čtyři přírodovědné obory (biologie, chemie, fyzika a matematika) a v roce 2009 přibyly další tři společenskovědní obory (psychologie, ekonomie a politologie). Zahrnuje hodnocení studentů, informace o studijních programech, o vybavení laboratoří, počítačových a jiných učeben a podobně, dále informace o výzkumných výkonech a mezinárodní funkci škol.
V žebříčku Excellence Ranking Centra pro rozvoj vysokého školství CHE (viz tabulku) se nejúspěšnější evropské země řadí podle počtu škol umístěných v CHE, tedy těch, které mají podle rozboru CHE vysoké školy s excelentními pracovišti ve zkoumaných oborech. V tabulce je uveden rovněž počet hvězdiček, jimiž CHE excelentní pracoviště hodnotí mimo jiné na základě výsledků publikační činnosti, citovanosti, mobility nebo speciálního institucionálního dotazníku a šetření mezi studenty.
V roce 2007 měla pracoviště možnost získat až 8 hvězdiček, v roce 2009 to však bylo až 10 hvězdiček. Čím více hvězdiček, tím lépe, neboť jde o součet kritérií, ve kterých je dané pracoviště excelentní. Vedle výsledků v CHE je v tabulce uveden počet škol, které se umístily v posledním žebříčku THE-QS 2009, a součet jimi dosažených skóre. Je zřejmé, že v Evropě nedopadáme špatně.
Velké versus malé země Pořadí zemí je samozřejmě navíc do značné míry ovlivněno jejich velikostí. Proto je správnější uvedené ukazatele vztahovat k počtu obyvatel dané země nebo k velikosti její ekonomiky (HDP). To ovšem výrazně pomáhá malým zemím, a naopak sráží ty veliké. Postavení České republiky je pak ještě o něco lepší.
Směr, kterým se vydal projekt CHE, má v Evropě nepochybně perspektivu. Důkazem toho je, že německé CHE společně s nizozemským institutem CHEPS na univerzitě v Twente řeší na toto téma nový velký projekt Evropské unie, který mají dokončit v roce 2011. Zaměřuje se na to, v čem všem spočívají silné stránky té které vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje, a snaží se postihnout rozmanitost cílů a funkcí jednotlivých škol. Vždyť dnešní vysoké školy připomínají spíše než žebřík pestrobarevnou kytici.
***
Vysoké školy podle CHE a THE-QS
Počty zařazených vysokých škol a součet získaných bodů
Evropské země školy CHE 2007 hvězdičky a 2009 školy THE-QS 2009 skóre
Spojené království 36 237 50 3004
Německo 29 139 42 1914
Francie 13 39 29 1191
Nizozemsko 10 100 12 741
Španělsko 9 41 13 475
Švédsko 8 47 9 486
Itálie 8 35 19 651
Švýcarsko 7 41 8 529
Belgie 5 31 7 407
Irsko 3 6 7 371
Dánsko 2 18 4 257
Finsko 2 13 7 312
Česká republika 2 12 4 143
Maďarsko 2 5 2 57
Norsko 1 6 4 219
Rakousko 1 5 5 221
Polsko 1 3 3 115
Portugalsko 1 2 3 95
Estonsko 1 2 . .
Řecko . . 6 203
Rusko . . 5 217
Země jsou v tabulce seřazeny podle počtu umístěných škol v CHE
Zdroj: SVP PedF UK, CHE a THE-QS
O autorovi| JAN KOUCKÝ, ALEŠ BARTUŠEK, Autoři pracují ve Středisku vzdělávací politiky PedF UK
