Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kde ženská něha doplňuje mužskou sílu

Česko

Pražská Galerie Smečky vystavuje tvorbu Pavly Aubrechtové a Vladimíra Gebauera. Oba skvělí umělci žijí a tvoří mimo Prahu, což má sice svérázný vliv na jejich tvorbu, avšak zároveň tak zůstávají stranou zájmu médií.

Přestože za ně nejlépe „mluví“ jejich tvorba, nepatří mezi často citované autory. Jejich výtvarné počiny jsou tudíž vlivem malé propagace známy především odborníkům nebo hrstce zasvěcených milovníků umění.

Vzpomínky z dětství Dva pohledy na svět, dva vztahy k přírodě. Každý jinak, a přece v jisté symbióze, která na pozorovatele dýchá z každého jejich díla. Tak by se dal stručně charakterizovat jejich přístup k jednotlivým motivům. Nejcitelněji je však na tvorbě obou umělců znát mužské a ženské pojetí tématu. V žádném případě však tento fakt není výtkou, naopak.

Tvorba Pavly Aubrechtové, z níž jsou v Galerii Smečky vystaveny především koláže (ale i několik asambláží), je citovou výpovědí ženského nitra. Její díla jsou působivá především jemností, s níž motiv zpracovává. Některé koláže působí jako dotek něhy, mávnutí motýlích křídel, a přesto je z díla cítit jeho vnitřní síla a napětí. Například je tomu tak u jedné z jejích zatím posledních koláží s názvem Z opuštěné samoty (2009), obdobně však působí i o něco starší asambláže z cyklu Vzpomínky z dětství (2008).

Ani díla označená popiskem Bez názvu nejsou „nijaká“, indiferentní. Autorka je nepojmenovala ne proto, že by nevěděla jak; nechala jen na pozorovateli, jaký příběh v nich najde, protože jde o díla, v nichž se kromě již zmíněného citu, jemnosti vybraných prvků i kompozice odehrává ještě několik momentů.

Většinou je to hravost, radost, rozpustilost, u jiných elegance. Stejně působí i její proslulé Krabičky, do nichž Pavla Aubrechtová „poskládala“ střípky, laboratorní sklíčka... Někdy je její Krabička pláč nad rozlitým mlékem, jindy evokuje veselou mysl, štěstí, lásku...

Klacík, tráva a provázky Naproti tomu je tvorba Vladimíra Gebauera podstatně zemitější, naturalističtější a v porovnání s Aubrechtovou se může zdát i drsnější. Je však stejně osobitá, stejně vycházející z umělcova nitra. Stojí za ní prostě muž, který není prost citu, jen ho jinak vyjadřuje.

Gebauer vychází z poznání přírody, ovlivňuje ho struktura krajiny a dává to ve svých dílech hodně znát. Třeba i tím, že do svých asambláží některé přírodní prvky přímo zakomponovává. Klacík, dřevo, trn, větévka – to všechno jsou „drobnosti“, které jeho díla nejen ozvláštňují, ale pomáhají jim vytvořit i úžasný plastický dojem.

Trávy, provázky a jiný materiál používá Vladimír Gebauer i ve svých kresbách, ani ty totiž nejsou jen ploché. Je to postoj muže, mužského vnímání světa i vypořádání se s jeho realitou.

Je dobře, že tato dvojice vystavuje často společně. Ženský a mužský svět, promítnut do výtvarné práce, je zde v souladu a celé kráse, bez zbytečných konfliktů. Je to odraz prvotního záměru přírody – doplňující se ženská něha a mužská síla. Umělecká díla této skutečnosti dodávají ještě něco navíc a Pavla Aubrechtová a Vladimír Gebauer jsou umělci, kteří dokážou vystihnout právě to, co člověka povznáší.

Oba výtvarníci jsou zastoupeni ve významných tuzemských i některých zahraničních sbírkách a mají na svém kontě nespočet výstav. V Galerii Smečky je do 18. dubna otevřena jedna z nich.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...