Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kdo půjde do Bruselu? Bývalí premiéři a ministři

Česko

Někteří „podřízení“ staronového šéfa Josého Barrosa v Evropské komisi zůstanou. Více než polovina eurokomisařů ale bude vyměněna.

BRUSEL/PRAHA Lucemburská eurokomisařka pro informační technologie Viviane Redingová má ve své zemi podporu. Ani v Bruselu s ní nemají problém. S velkou pravděpodobností tedy získá místo v nové Evropské komisi na dalších pět let - a nejspíš i ten samý post jako doposud.

Podobný scénář se očekává i například, pokud jde o Itálii, Estonsko či Bulharsko. Pod vedením Josého Manuela Barrosa by měl zůstat Antonio Tajani (doprava), Siim Kallas (správa, audit a boj proti korupci), Meglena Kunevová (ochrana spotřebitele). Jejich portfolia se však ještě mohou změnit. U nynějšího řeckého eurokomisaře je téměř jasné, že bude muset přejít na jiný post. Stavros Dimas měl doposud na starosti oblasti životního prostředí, která je velmi prestižní. Již dlouho se tedy mluví o tom, že by toto portfolio získala některá z větších členských zemí, například Británie. Zůstat by měl i současný eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn. Finská vláda již oznámila, že má jejich plnou podporu, a podle serveru EurActiv i sám Rehn by chtěl zůstat v Bruselu.

Jestliže však vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, Finové si nejspíš budou muset najít kandidáta jiného - o současném finském eurokomisaři se totiž mluví jako o novém vysokém představiteli pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Střídání nejspíš nastane v případě dalších dvou velkých zemí EU -Francie a Německa. Zatímco francouzský komisař pro vnitro a spravedlnost Jacques Barrot by chtěl ve funkci pokračovat, Nicolas Sarkozy by si v Bruselu představoval někoho úplně jiného. Podobně dojde k výměně i Němce Güntera Verheugena, kterého by mohl nahradit buď náměstek ministra hospodářství Peter Hintze nebo předseda socialistů v europarlamentu Martin Schulz. Většina ostatních zemí plánuje vyslat do Komise bývalé premiéry či ministry zahraničí.

***

Eurokomisaři Nice v. Lisabon

Jestliže vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, počet eurokomisařů zůstane stejný, tedy 27 postů na 27 členských zemí EU. Jestliže se tak nestane, bude komise ustanovena podle smlouvy z Nice, což znamená méně členů, než je členských států. A začne fungovat systém rotace - tedy každá ze zemí se na určitou dobu bude muset svého zástupce v Bruselu vzdát.

Autor: