BRNO/OSTRAVA Účet za stále pokračující povodně půjde do miliard a možná až desítek miliard korun. Bude vyšší než deset miliard, které dal stát za protipovodňová opatření v posledních sedmi letech.
Lidé se ptají: Zaplatí stát škody i za pojišťovny, které nás podruhé odmítly pojistit? „To on nám umožnil stavbu v zaplavované oblasti, on neposílil ochranu,“ zní například z poničených Troubek. Odpověď však zatím nikdo nedal. Byl by to precedens.
Politici si ale již opatrně začínají vyčítat, kdo měl být aktivnější. Ministryně životního prostředí Rút Bízková včera u rozvodněné řeky Moravy poznamenala, že velká odpovědnost je na starostech, kteří měli usilovat o opatření omezující škody způsobené vodou.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek naopak upozornil, že pozornost centrálních politiků opadne jako voda – vždy krátce po povodních. „Jsou potřeba peníze, navíc chybí podpora v zákonech, kdy nesouhlas jediného člověka může potřebné stavby oddálit,“ poznamenal. A starostové připomínají, že rozpočty malých obcí nemohou na velké řeky stačit.
Bízková tvrdí, že obce by měly o peníze na stavbu poldrů, hrází a dalších opatření usilovat v Operačním programu Životní prostředí. Hejtmani zase společně požadují, aby se politické strany zavázaly, že posílí a udrží výdaje na ochranu před povodněmi.
Města, obce i kraje zatím sčítají škody. „Voda ustupuje z některých míst pomalu,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Libor Dostál. Například Jihomoravský kraj to nejhorší čeká až dnes.
Zároveň začínají nové starosti, podmáčená půda se pohybuje, takže kvůli jejím sesuvům musely úřady vyklidit víc než desítku domů. A další evakuace budou pokračovat. Nejvážnější je asi situace v Dolních Domaslavicích, kde se svah utrhl na území 200 krát 300 metrů.
Voda klesá i v zatopených Troubkách, kde se hladina snížila o více než půl metru. Do obce se vracejí lidé. „Co bude dál? Začneme uklízet, vysušovat, opravovat, budeme pracovat na tom, aby obec začala zase normálně fungovat,“ řekl starosta Radek Brázda. O tom, kolik lidí se bude po druhém traumatizujícím zážitku chtít odstěhovat, spekulovat nechce.
Pomoc zasaženým oblastem kromě armády slíbila i Vězeňská služba, pošle stovku vězňů s veškerým zázemím.
Naštěstí by dnes už nemělo tolik pršet. Letošní 1. až 17. květen byly na některých místech České republiky nejdeštivější za více než sto let, potvrdili hydrometeorologové.
