Jejich zrušení by totiž znemožnilo účast ve veřejných soutěžích i velkým zahraničním firmám.
PRAHA Dohady o tom, kdo stojí za tou či onou firmou, která se uchází o státní zakázku, a zdali není mezi vlastníky někdo z politiků či státních úředníků, budou přetrvávat i nadále.
Vláda včera rozhodla, že nepodpoří návrh sociální demokracie na zrušení anonymních akcií. Hlavním důvodem byla obava, že by takové opatření vyloučilo z veřejných tendrů i velké zahraniční firmy.
„Vláda měla zprávu, že řada velkých zahraničních firem by se nemohla od poloviny září účastnit veřejných soutěží. V zahraničí, včetně Evropské unie, jsou totiž anonymní akcie běžné,“ řekl Lidovým novinám ministr vnitra Radek John. Právě jeho strana – Věci veřejné – přitom v předvolebním programu prosazovala zrušení anonymních akcií. John zdůraznil, že včerejší rozhodnutí vlády tento záměr neruší. „Vláda bude pracovat na tom, aby se veřejných výběrových řízení mohly účastnit pouze firmy s transparentní vlastnickou strukturou,“ řekl John.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tvrdí, že samotné zrušení anonymních akcií veřejná výběrová řízení nezprůhlední. „Lze přece založit v Česku firmu s jasným vlastníkem. To bude právnická osoba sedící např. v Holandsku, kde je možné mít anonymní akcie. A tato holandská firma již může mít majetkovou strukturu neprůhlednou,“ vysvětlil Pospíšil.
Tuto „mezeru“ v navrhované legislativě připustil i jeden z tvůrců návrhu, poslanec ČSSD Jeroným Tejc. „Nezabráníme tomu, aby firma s jasným majitelem nepředala zakázku firmě s anonymními akciemi,“ připustil Tejc.
Anonymní akcie má více než polovina firem Tejc zdůraznil, že hlavním smyslem návrhu bylo zabránit tomu, aby státní úředníci a politici byli mezi majiteli ve firmách, které se účastní veřejných výběrových řízení. „Rozhodovali by tak o přidělení zakázek sami sobě,“ řekl Tejc.
Odpůrci včera „smeteného“ návrhu, mezi které se řadí i Pospíšil, ale tvrdí, že zrušení anonymních akcií by bylo porušením základních práv občanů. „Týkalo by se to i firem a občanů, kteří se státem vůbec neobchodují. Navíc přeměna akcií vyžaduje i obrovské náklady. Ty ale stát nikomu nezaplatí. Občany by to šikanovalo,“ řekl Pospíšil.
Většina majitelů firem upřednostňuje podle statistik agentury Čekia anonymní akcie. Takové akcie mělo na počátku května 11 983 firem, což je 51 procent všech akciových společností registrovaných v Česku.
Analytička Čekie Petra Štěpánová již dříve uvedla, že ani zákaz anonymních akcií nevymýtí z veřejných zakázek korupci. Upozornila na růst českých firem ovládaných ze sídel v daňových rájích. Podle analýzy Čekia se počet vlastníků českých firem, kteří pocházejí z destinací považovaných za daňové ráje, v loňském roce zvýšil o 24 procent na 11 143 firem. To znamená, že v daňových rájích má sídlo 3,45 procenta z celkového počtu 323 tisíc firem působících v Česku.
Případný zákaz anonymních akcií by ale podle Tejce další společnosti z Česka nevyhnal.
„Nekonal by se hromadný odchod. Zakládání společností v zahraničí jednak vyžaduje vyšší náklady, jednak je v něm také zapojeno více lidí, čímž hrozí riziko prozrazení,“ řekl Tejc.
