Spojené státy udělaly ze svého systému zdravotnictví chaos. Nikdo neodporuje faktu, že kvalita zdravotnické péče v USA je jednou z nejlepších na světě. Tisíce cizinců cestují do špičkových amerických klinik, jako je Mayo, za péčí, která je jinde nedostupná. Nicméně celých šestnáct procent Američanů nemá zdravotní pojištění, a nemá tak k této kvalitní péči přístup. Omylem tvůrců tohoto sytému byla neschopnost vyvážit kvalitu s množstvím poskytované péče.
Spojené státy nejsou jedinou zemí, která čelí krizi ve zdravotnictví. Většina evropských států je na tom podobně. Příčiny jsou však rozdílné. V USA je hlavním problémem neschopnost poskytovat kvalitní péči většímu množství lidí. V Evropě je jím snaha udržet kvalitu zdravotnictví pro stárnoucí populaci vyžadující stále více péče. Česká populace stárne rychleji než většina jiných, proto zde mají politici méně času s tím něco dělat. A kratší doba nedává prostor experimentům ani nečinnosti.
Stávající systém zdravotnictví znepokojuje nejen jednotlivce, ale také firmy a podnikatele. V první řadě se obávají toho, že jejich zaměstnancům nebude poskytnuta patřičná zdravotní péče, a budou tak muset financovat dodatečné programy, aby zajistili zdraví pracovní síly. Vzhledem k tomu, že náklady systému překročily příjmy ze zdravotního pojištění, jsou v druhé řadě podniky zneklidněny tím, že vláda přistoupí ke zvýšení daní nebo přesune náklady na stranu podnikatelů. Jestliže dojde k výše uvedené situaci, můžou některé firmy dokonce přesunout sídla společností do zahraničí, aby si zachovaly konkurenceschopnost. I proto Americká obchodní komora věří, že zdravotní péče je bezpodmínečně jednou z hlavních priorit hospodářské konkurenceschopnosti země.
Jakou péči? Spravedlivou!
Existují dva mýty o českém zdravotnictví. Prvním je, že je zadarmo. Ve skutečnosti je financováno z kapes pracujících. Druhým velkým mýtem je, že péče je pro všechny stejná. Avšak někteří lidé platí vyšší daně za stejnou péči: tomu se říká solidarita. Někteří lidé platí stejně, ale žijí v oblastech s horšími zařízeními nebo horšími lékaři: tomu se říká osud. Někteří lidé dávají lékařům obálky, aby dostali lepší péči či byli rychleji ošetřen: tomu se říká neformální platba. Pravda je, že péče nikdy nebude rovná, může být jen spravedlivá. Pokusy nalinkovat systém, který nabízí všem pacientům stejnou péči, většinou způsobí, že systém je neprůhledný a méně poctivý.
Ministr Tomáš Julínek, s podporou premiéra, na tuto situaci reagoval jediným možným zodpovědným způsobem: chce předložit komplexní reformu, která, jak věří, úspěšně předejde této krizi. Ostatní vládní činitelé a zákonodárci teď mají na výběr: mohou se buď schovat za jednoduchou ideologii a reformy zadusit, anebo se s ministrem posadit ke stolu a pokusit se dospět ke kompromisu, který bude garantovat dlouhodobě udržitelný soulad kvality a kvantity.
Práce pro schopného politika Posadit se s ministrem k jednomu stolu neznamená souhlasit s každým aspektem jeho reformy. Jde pouze o to uznat, že je zde nastolen vážně míněný pokus vyřešit problém, který se s dalším vyčkáváním bude prohlubovat.
Chce to neposuzovat reformu z hlediska toho, zda má být zdravotnictví veřejné, nebo soukromé či zda některá z mnoha zájmových skupin bude na reformě profitovat více než jiná, nýbrž zda navrhované řešení poskytne co nejvyšší kvalitu péče co nejvíce lidem. Ale především to vyžaduje podepřít kritické připomínky funkčními protinávrhy. Totéž platí pro diskusi o státních nebo soukromých zdravotnických zařízeních a pojišťovnách. Fakt, zda je nemocnice či pojišťovna v soukromých, nebo veřejných rukách, nelze vnímat ani pozitivně, ani negativně, nedíváme-li se na věc ideologicky. ODS věří, že soukromé nemocnice zvýší kvalitu poskytované péče zefektivněním procesů a zabráněním plýtvání. ČSSD věří, že soukromé nemocnice sníží kvalitu tím, že se budou soustředit víc na zisk než na péči. Žádný z obou názorů není nesprávný, ani jeden z nich není zcela správný. Ve skutečnosti bude vše záviset na kvalitě regulace a její implementaci a na kompetentnosti vedení daného zařízení.
Fyzická existence komplexní reformy je skvělou příležitostí a nezbytnou událostí. Dává politikům všech stran příležitost najít kompromis: to je popis práce schopného politického vůdce. Veřejnost by měla tuto diskusi pozorně sledovat: pokud naši političtí lídři dnes selžou, bude to vaše zdraví, které tím bude zítra ovlivněno.
***
Fakt, zda je nemocnice či pojišťovna v soukromých, nebo veřejných rukách, nelze vnímat ani pozitivně, ani negativně, nedíváme-li se na věc ideologicky
O autorovi| Weston Stacey, ředitel Americké obchodní komory v ČR
