Marián Labuda herec
Bude to bratrovražedný souboj, anebo „obyčejný“ kvalifikační zápas mezi fotbalisty dvou sousedních zemí? Prý ani jedno z toho. „Půjde o duel mezi ještě nedávnými bratry, kteří jimi vlastně zůstali,“ přemítá herec Marián Labuda (64) před středečním duelem Česko–Slovensko.
Možná tak uvažuje i proto, že hraje jak na rodném Slovensku, kde žije v Borince u Bratislavy, tak v Praze a Brně. „Ale nejvíc času trávím na Slovensku, v Praze ani v Brně byt nevlastním,“ kroutí hlavou podsaditý chlapík nevysoké postavy, který o sobě často říká, že je hercem československým.
Komu tedy bude držet palce?
Tváří se diplomaticky.
„Vzhledem k budoucnosti našich fotbalových vztahů by mělo vyhrát Slovensko.
Obávám se totiž, že kdybyste zase vyhráli vy, vytratil by se z našich vzájemných zápasů náboj,“ rozjímá.
Hned všechno upřesní.
„Neříkám to proto, že bych nějak vášnivě fandil Slovensku, zarytým příznivcem rozhodně nejsem, ale z toho vývoje mi to tak vyplývá.“
Dobře ví, že ve středu obrany slovenského týmu kraluje Martin Škrtel, stoper FC Liverpool.
„Jako vůbec první Slovák si vybojoval v sestavě Liverpoolu pevnou pozici, což je fantazie. Jenže já vždycky obdivoval osobnosti, díky kterým diváci nesledovali jen fotbal, ale taky show. Andrej Kvašňák, Laco Petráš, Jožka Adamec – to byli hráči podle mého gusta,“ pokyvuje hlavou.
Hned ale doplní: „A samozřejmě Antonín Panenka, kvůli němu jsem chodil na Bohemku, ať už v Praze, nebo na Slovensku,“ zasní se. „Jeho bělehradskou penaltu by měli vystavovat ve fotbalovém muzeu,“ dodá s úctou v hlase.
Oblíbený divadelní a filmový herec mluví česky, slovenský přízvuk je velmi nepatrný.
V posilovně jako doma „A divíte se? Vždyť jsem se česky prostě naučit musel,“ připomene svou roli zavalitého řidiče náklaďáku Pávka v kultovním filmu Vesničko má středisková.
Jako kluk hrál s vrstevníky fotbal, hokej, registrovaný však nikdy nebyl. „Brzy jsem se chtěl stát hercem, už v dětství.“
Fotbal prý už asi deset let sleduje jen prostřednictvím obrazovky, ale sportuje pořád. „Pravidelně chodím do posilovny, na vycházky, rád se hýbu. I když, pravda, vidět to na mně moc není,“ usmívá se.
