Duch a litera zákona - kolik debat se vedlo na téma jejich významu pro fungující právní prostředí, a to i v mediálním světě? Zažili jsme tak už dobu, kdy televize Nova vysílala závěrečné titulky filmů jen na čtvrtině obrazovky. Na zbytek pustila svou sebepropagaci, což její tehdejší ředitel Vladimír Železný vysvětlil ve Volejte řediteli kouzelnými slovy, že zákon sice přikazuje titulky odvysílat, ale nikde není psáno, jak velké mají být. Titulky sice nebylo možné přečíst, ale liteře zákona „volající ředitel“ možná dostál. A koho zajímá, že smysl zmíněné povinnosti byl původně v něčem jiném? Vladimír Železný už z obrazovky pár let nepromlouvá, ale debaty o duchu a liteře zákona se vedou i nadále.
Zhruba před dvěma lety se hned dvě celoplošné televize - Prima a Česká televize - dostaly do sporu s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání o to, zda lze znělku reklamního bloku považovat za samostatný pořad ve smyslu vysílacího zákona, a zda je tedy možné ji sponzorovat (a vysílat na to téma sponzorské vzkazy).
Rada v listopadu 2006 přijala a zveřejnila závěr, že znělka oddělující televizní pořady nemůže být z logiky věci sama pořadem - v liteře zákona by pro takový závěr oporu asi nenašla, přidržela se tedy spíš jeho ducha. A televize okamžitě oponovaly právě literou: „Je třeba říct, že pořad je zákonem definován jako obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání. Není zřejmé, který z těchto znaků u upoutávek a znělek není podle rady naplněn,“ prohlásila v listopadu 2006 pro LN například tehdejší mluvčí Primy Jana Malíková. Mluvčí České televize, jímž byl tehdy Martin Krafl, LN zase sdělil, že bude-li třeba sjednotit rozdílné názory na věc, obrátí se ČT na soud, který jediný může vydávat závazná právní stanoviska k zákonným ustanovením. Rada ovšem na závěry soudu nečekala a začala rozdávat milionové pokuty. ČT nyní dala najevo, že ji tento boj zmáhá a ustupuje z něj až do chvíle, než soudy řeknou své. Nejvyšší správní soud, u nějž zřejmě celá kauza skončí, nebude mít lehké rozhodování. Na jedné straně může jeho verdikt způsobit, že celoplošné vysílání zaplaví nekontrolovatelné množství znělek a upoutávek, podporovaných stejně neuhlídatelným množstvím sponzorů. Na straně druhé mohou jeho rozhodnutím vzniknout milionové ztráty v rozpočtech televizních stanic. A především - soud bude muset najít správnou váhu mezi duchem a literou zákona.
O autorovi| Jaroslav Krupka, editor LN
