Zatím největšího hada, jaký byl kdy popsán, představují zkameněliny nalezené v Jižní Americe.
Před 60 miliony let by nám v tropech bylo pořádně horko, a to jak doslova, tak patrně i obrazně. Vysoké teploty v té době vedly k výskytu krokodýlů v Grónsku. A jestli polární oblasti byly nebezpečné, nebylo to nic proti tropům, ukazuje nově zveřejněná fosilie z kolumbijského povrchového uhelného dolu Cerrejón. I v tak z našeho pohledu naprosto extrémním klimatu existoval výrazný rozdíl v teplotách mezi rovníkem a pólem. Nasvědčuje tomu mimo jiné i nový nález, podle kterého byly parné tropy z doby před 60 miliony let domovem ale opravdu velmi velkých hadů.
Mezinárodní skupina vědců v nálezech z Cerrejónu identifikovala pozůstatky hada příbuzného škrtičům, který ovšem, jak se alespoň zdá, své dnešní příbuzné hodně přerostl. Nálezy jsou poměrně bohaté, podařilo se najít fosilizované části 28 jedinců.
Při srovnání velikosti kosterních pozůstatků se stavbou dnešních hadů se zdá, že pravěký Titanoboa cerrejonensis (boa je latinský výraz pro hroznýše) měřil přibližně 12,8 metru a vážil přes 1100 kilogramů. A to ještě někteří vědci upozorňují, že objevitelský tým byl až příliš konzervativní. Ve svých výpočtech totiž omezil velikost modelových škrtičů dneška - anakond - na sedm metrů. Téměř jistě však existují exempláře větší. O kolik, to je méně jisté, protože měření těchto hadů je náročná disciplína.
Mimořádné rozměry zvířete umožnil především nárůst teplot, protože hadi jsou studenokrevní. Podle studie v časopise Nature had patrně vyžadoval, aby se průměrná teplota prostředí pohybovala někde mezi 30 a 34 °C.
Extrémní rozměry byly ale také patrně výhodné během zbrojních závodů v paleocénu, jak se nazývá období před 65 až 55 miliony let. Mezi nálezy velkých zvířat ze stejné doby a stejné oblasti převládají především vývojově primitivní krokodýli a gigantické želvy. Kořist titanoboa tak dosahovala přibližně rozměrů dnešního skotu.
Pokud se had, o kterém vědci předpokládají, že se pohyboval patrně téměř výhradně ve vodě, měl živit těmito tvory, velké rozměry nebyly jen výhodou, ale spíše nutností. „Dokážete si asi představit, jak těžké je sníst želvu, když nemůžete žvýkat,“ shrnul paleontolog Jason Head, jeden z členů objevitelského týmu, problémy titanoboa s obrněným jídelníčkem pro server LiveScience.
***
-5 °C 15 °C 35 °C Simulace globálních povrchových teplot zhruba před 60 miliony let je založena na nepřímých údajích z různých zdrojů (ledovce, schránky živočichů - místa značí hvězdičky)
