Pražský městský soud odmítl žalobu na ochranu osobnosti manželů Urbánkových, které při opakovaných nevydařených opravách rušila přítomnost dělníků. Podle soudu ovšem opraváři nešmírovali a manželé prý navíc mohli od smlouvy odstoupit a vzít si peníze zpět. Pražské soudy mají na stole unikátní případ. Skansku, jednu z největších stavebních firem u nás, zažalovali manželé Vladimíra a Jiří Urbánkovi, protože firma nebyla schopna zabránit zatékání vody do terasy jejich pražského bytu a opakované, dlouhodobé záruční opravy jim znepříjemňovaly život. Podle Urbánkových společnost zasáhla do jejich práva na soukromí a do práva na respektování obydlí. Manželé proto Skansku kvůli způsobené nemajetkové újmě zažalovali o celkem 120 tisíc korun.
První kolo u Městského soudu v Praze Urbánkovi ve čtvrtek prohráli na celé čáře, když soudce Tomáš Novosad smetl jejich žalobu ze stolu. Trvalo mu to pouhých 31 minut. Spor ale bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat na Vrchním soudě v Praze, kam se Urbánkovi plánují odvolat.
Pořád jste s hlídali, kdo se dívá Urbánkovi k soudu nepřišli. Podle jejich syna Jiřího, který se žalobami na ochranu osobnosti zabývá a rodiče ve sporu před soudem zastupuje, byly opravy krajně nepříjemné, protože terasa rohový byt v pražských Vysočanech obklopuje a je z ní vidět do každé jeho obytné místnosti. První stížnosti a následné opravy špatně postavené, netěsnící terasy podle něj proběhly v letech 2001 až 2003, další pak na přelomu let 2008 a 2009.
Tato poslední oprava se prý protáhla včetně všech nedodělků na devět měsíců, přičemž její „horká fáze“ trvala celé dva měsíce. „Přes terasu se natáhla plachta, kvůli které byla v bytě tma a muselo se v něm svítit i přes den. Kvůli tomu si pak žalobci připadali jak ve výkladní skříni, když jim přímo za oknem pracovali zaměstnanci žalované. Bylo to krajně nepříjemné, když jste museli brát ohled na to, že vás každou chvíli může někdo pozorovat,“ popisuje útrapy právník a syn. Oba rodiče podle něj nedostatek soukromí obtěžoval, a dokonce se prý odrazil na zdraví Vladimíry Urbánkové.
Žalobu na ochranu osobnosti podal podle svých slov Urbánek především proto, že zde nebyla jiná možnost, jak případ dostat před soud. Opakované, nepochybně nepříjemné opravy totiž jeho rodičům nezpůsobily materiální škodu, ale jen nemajetkovou újmu, a bylo proto nutné zvolit tento neobvyklý postup. Byt nestavila Skanska, ale IPS Ředitelka odboru Prodeje a marketingu divize Skanska Reality Naděžda Ptáčková tvrdí, že se s podobnou žalobou ještě nikdy nesetkala. Ptáčková je podle svých slov přesvědčena o nevině „své“ firmy, nicméně ji prý mrzí, že ke sporu s klienty došlo. Byt i s protékající terasou také podle ní nestavila Skanska a Urbánkovi jej koupili od právního předchůdce firmy – společnosti IPS. „Kroky, které jsme v rámci oprav podnikli a které měly směřovat k odstranění vady, se bohužel opakovaně ukázaly jako nedostatečné, a proto jsme byli nuceni hledat další možná řešení a vždy je aplikovat,“ vysvětluje ředitelka opakované záruční opravy.
Novosadův rychlý proces Novosad každopádně pro žalobu pochopení neměl. Ještě před začátkem vlastního jednání označil případ za „ne úplně typický“ a oběma stranám sporu jasně vysvětlil svůj předběžný právní názor. „Žaloba podle mého hlubokého přesvědčení nemůže být důvodná, vezměte to prosím v potaz,“ řekl Novosad. Podobná žaloba by sice podle něj mohla být úspěšná, nikoliv ovšem v tomto konkrétním případě.
Svůj názor podpořil soudce dvojicí argumentů. „Při odstraňování vad by muselo docházet k excesům. Třeba pokud by opraváři šmírovali žalobce či něco zničili,“ vysvětlil Novosad s tím, že nic takového v žalobě není.
K opravám terasy navíc podle něj stavební firma přistoupila až po urgencích a s odstupem několika let. „Pokud je prodejce v prodlení s odstranitelnou vadou, stává se z ní fikcí vada neodstranitelná. V tom případě je možno odstoupit od smlouvy a žádat vrácení peněz. Všem následným potížím mohli žalobci předejít odstoupením od smlouvy. Pokud si zvolili odstraňování vad, byli mlčky srozuměni s porušením své intimity,“ dodal soudce a Urbánkovi rovnou doporučil žalobu stáhnout: „U mě úspěšní nebudete, říkám to proto, abyste ušetřili peníze.“
Urbánek to nicméně odmítl a jednání tak proběhlo. Novosad vzápětí zamítl všechny důkazy a svědky, které navrhovaly obě strany: „Důkazy není nutné provádět, neboť je možné rozhodnout jen na základě žalobních tvrzení.“
Chvilku poté Novosad vyhlásil rozsudek, ve kterém zopakoval své předchozí argumenty. Soudce připustil, že občanský zákoník má v této oblasti mezery, odmítl ale, že by je bylo možné překračovat pomocí žalob na ochranu osobnosti: „Pokud se může zdát, že kupci jsou v nevýhodném postavení, ještě to neznamená, že by se to dalo napravovat s odkazem na ochranu osobnosti. Tu lze využívat jen tehdy, když je to pádné a důvodné.“
Novosadovo rychlé vyřízení případu Urbánkovi nevadilo. „Souhlasím s tím, měl prostě jiný právní názor, tak proč se zdržovat,“ řekl právník po skončení jednání LN. „Argument, že se vada stala neodstranitelnou, a bylo tedy možné odstoupit od smlouvy, si musím ještě promyslet. Je ale faktem, že když někdo zaplatí v roce 1999 za byt nějakou částku, tak při odstupování od smlouvy v roce 2008 jde o úplně jiné peníze,“ dodal Urbánek.
