Nejhorší, co se politikovi může stát, je být lidem pro smích. Milouš Jakeš by mohl vyprávět. Jeho projev, tajně natočený v červenci 1989 na Červeném Hrádku, obveseloval celý národ. Teď jde v jeho šlépějích Jiří Čunek.
Novináře na včerejší tiskovce rozesmál hlavně vážným líčením toho, jak jakožto pěkný bordelář ztratil občanku, nechal si vystavit novou, tu starou pak našel, a jelikož se mu obě pletly, došlo jak na potvoru k tomu, že zrovna na tu „ztracenou“ si chodil ukládat miliony do bank. To, že v té době bral sociální dávky, mu nepřijde neetické, vždyť přece peníze, které dával na konta, poctivě vydělal. Sociální systém zkrátka nijak nezneužíval. Nebyl jako ti, kteří „všechno, co získají, projedí“. Aspoň že přiznal ty dávky. Ještě v pondělí v televizi tvrdil, že jeho rodina nic takového nebrala.
Lidé se začínají bavit na účet lidoveckého předsedy. Víte, jaký je rozdíl mezi Jiřím Čunkem a vsetínskými Romy? Všichni prý berou sociální dávky, ale jen Romům se z nich nepodařilo ušetřit miliony. Po prvním vtipu přijdou další. Začnou se jim smát i lidovci. A pokud Jiří Čunek včas neodstoupí, stane se kůlem v plotě.
