Schopnost „namáhat“ centra mozku získáváme až s věkem
Vědci odhalili tajemství dětské mysli. Mozek dětí při některých činnostech funguje úplně jinak než mozek dospělého člověka.
Starší lidé například dokáží svůj mozek lépe vytížit.
V šesti letech dosáhne lidský mozek konečné velikosti a dále už neroste. Přesto ještě není úplně hotový a v mnoha situacích reaguje jinak než mozek dospělého. Děti se například těžko soustředí na činnosti, které vedou k dosažení dlouhodobějších cílů.
Když dostane dítě na vybranou, zda chce jeden bonbon hned, nebo dva bonbony až za čtvrt hodiny, je jeho volba jednoznačná. Dá přednost menší, ale zato okamžité odměně. Dospělý si snadno spočítá, že se mu vyplatí počkat. Kde jsou kořeny dětské netrpělivosti?
Orchestr se sehrává
Tým vědců vedený Bradleyem Schlaggarem z Washington University v St. Louis zjistil, že u dospělého člověka se při sledování dlouhodobějších cílů aktivují v mozku zcela určitá centra. Sedm center pracuje ve vzájemné souhře při činnostech, kdy se všechno odvíjí tak, jak očekáváme, a my nerušeně pokračujeme v plnění úloh. Pokud se situace změní a musíme hledat nová řešení, aktivuje se nám v mozku síť jedenácti jiných mozkových center. U dětí ve věku do devíti let pracují všechna centra, jako kdyby byla spojena do jediné sítě.
Navíc se zdá, že síť center potřebných pro dlouhodobou práci je u dětí vmáčknuta do sítě center potřebných pro rychlé změny v našem myšlení. To by vysvětlovalo, proč děti nevydrží dlouho čekat. Síť center potřebných pro trpělivou činnost se nachází pod nadvládou sítě center využívané při změnách chování. Vyšetření teenagerů ukázalo, že v jejich mozku dochází k částečnému oddělení obou sítí mozkových center. Po dovršení věku jednadvaceti let je oddělení obou sítí dokončeno.
Neuroložku Nou Ofenovou z bostonského Massachusetts Institute of Technology zajímalo, proč mají děti potíže s vybavováním souvislostí, i když si jednotlivá fakta velmi dobře pamatují. Dobrovolníkům ve věku od osmi do čtyřiadvaceti let ukázala Ofenová 250 různých fotografií a vyzvala je, aby se pokusili si je zapamatovat. Na snímcích byly zachyceny různé interiéry domů a snímky otevřené krajiny, které Ofenová pořídila během dovolené v USA a Izraeli. Po určité době jim snímky ukázala znovu. Tentokrát však k nim přimíchala i fotografie interiérů a exteriérů, které testované osoby nikdy neviděly. Pokud si dobrovolníci na snímek vzpomněli, měli udat, jestli si na něj pamatují velmi dobře a vybavují si všechny detaily z chvíle, kdy jej viděli poprvé, nebo zda je jim obrázek jen povědomý.
Proč je starší mozek výkonnější
Děti i dospělí byli stejně dobří v rozlišování viděných a neviděných snímků. Rozdíl však byl v přesnosti vzpomínek. Čím starší byli účastníci pokusu, tím více obrázků si vybavovali se všemi detaily.
Tento rozdíl byl patrný i v aktivitě mozku. Když se před dobrovolníky objevil zkušební obrázek a oni se snažili na něj vzpomenout, měli aktivovánu jednu část mozkové kůry. Tato část mozku se probouzela stejně intenzivně u dětí i dospělých. Když dobrovolníci vzpomínali na souvislosti a detaily, aktivovalo se jim jiné mozkové centrum. Čím starší byl dobrovolník, tím více se mu toto centrum „žhavilo“.
Schopnost vybavit si detaily a souvislosti tedy získáváme s věkem a narůstající schopností „namáhat“ příslušné centrum v mozku.
***
Myslet na budoucnost se učíme desetiletí
Každý rodič ví, že děti u jedné činnosti dlouho nevydrží a že mají problémy přimět se k úkolům, které přinesou efekt až za dlouho. Neurologové tuto skutečnost vysvětlují tím, že mozková centra se u dětí ještě nevyhranila.
Oblasti řídící dlouhodobou práci prostupují do sítě center potřebných pro rychlé změny myšlení. K částečnému oddělení center dochází až v pubertě a vývoj je završen až po dvacátém roce věku.
