O rušení ústavů mluví na začátku svého funkčního období skoro každý ministr školství. Ten současný ale vypadá, že to myslí vážně. Nedávno se objevila zpráva, že Josef Dobeš chystá sloučení Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP), Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), Institutu pedagogickopsychologického poradenství (IPPP) a Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) do jedné, přímo řízené organizace. To se nám zdálo být dobrým důvodem k tomu, abychom zavolali některému z ohrožených ředitelů. Miroslav Procházka stojí v čele Národního ústavu odborného vzdělávání, který letos oslavuje už šedesát let od svého založení. A přitom spousta lidí vůbec neví, co taková instituce vlastně dělá a jestli k něčemu je.
* LN Kolik lidí v NÚOV pracuje?
Kmenových zaměstnanců máme osmdesát. V současné době tu ale působí dalších osmdesát lidí, kteří pracují na projektech placených z evropských fondů. Ti nás stojí minimum, protože jejich mzda je z pětaosmdesáti procent hrazena taky z těch fondů.
* LN Jaký máte rozpočet?
Letošní rozpočet na kmenovou činnost je 36,6 milionů korun a hradí se ze státních prostředků. Navíc jsou tu pak peníze z grantů Evropské komise.
* LN Co je vlastně kmenovou náplní NÚOV?
Promítat potřeby trhu práce do vzdělávání.
* LN To je trochu široká definice. Co například děláte?
Komunikujeme s partnery mimo resort školství, zejména se zaměstnavateli, máme na starosti obsah vzdělávání, dále pak vytváříme registr kvalifikací, který umožní získávat kvalifikace i mimo školský systém, například i zkušenostmi.
* LN To je bezesporu užitečná věc. Jak jste daleko?
Na úrovni vyučení máme zpracované všechny profese a komisionelní zkoušky už se dělají v praxi, zatím jich proběhlo asi 3,5 tisíce, teď se pracuje na maturitní úrovni.
* LN Takže bude možné získat maturitu na průmyslovce bez toho, aby člověk na tu průmyslovku čtyři roky chodil?
Zjednodušeně řečeno ano. Pokud prokáže, že umí totéž co průmyslovák.
* LN Co děláte dál?
Bez bouří, které provázejí zavedení jednotné maturitní zkoušky, se nám daří uvádět do života novou závěrečnou zkoušku v učebních oborech.
* LN V čem je nová?
Zkouška vypadá stejně na školách daného oboru všude v republice.
* LN Nikdo neprotestuje?
Ne, nikdo neprotestuje, protože to děláme s těmi školami a se zaměstnavateli. My celý proces organizujeme, metodicky vedeme, říkáme, na co nelze zapomenout. Přestože je zavádění té zkoušky dobrovolné, zhruba osmdesát procent škol už tuhle zkoušku má.
* LN Vy děláte ale taky takzvané kariérové poradenství, že? Jenže nejste sami. Nepřekrýváte se v některých věcech náhodou s jinými institucemi?
Kariérové poradenství dělá kde kdo, včetně úřadů práce, to je třeba říct. My se ale snažíme zprostředkovat kompletní informaci. Náš portál Infoabsolvent.cz informuje o oborech, o školách i o trhu práce.
* LN Naposled jsem zaznamenala vaši zprávu o nezaměstnanosti absolventů škol. Tu ale taky sledují i jiní, konkrétně úřady práce.
My čísla o nezaměstnanosti absolventů nezískáváme, ale analyzujeme.
* LN Sdělení, že nejvíce nezaměstnaných je mezi absolventy učilišť a nejméně mezi absolventy gymnázií, může ovšem někomu připadat jako konstatování samozřejmého. Absolventi gymnázií nejsou nezaměstnaní, protože jdou většinou studovat dál. Gymnázium je k tomu určené.
Jistě že to není objev. My nepřinášíme objevy, ale snažíme se sledovat trendy či eventuální excesy.
* LN Ale už nějakou dobu říkáte, že učně potřebujeme. Teď upozorňujete, že končí na úřadech práce...
Učně opravdu potřebujeme. A jejich nezaměstnanost není nijak hrozivá. Celková nezaměstnanost je kolem deseti procent, učni mají zhruba dvacet. Přitom všude ve světě platí, že mezi mladými je nezaměstnanost nad průměrem. Mnohde dokonce o dost víc než u nás. Je ale užitečné sledovat, jak se vyvíjí v jednotlivých oborech.
* LN Existuje ústav pro odborné vzdělávání jenom u nás, nebo i v jiných zemích?
Pokud vím, tak i ostatní evropské země mají instituci, která se speciálně zabývá odborným vzděláváním. Nejsou všechny úplně stejné, ale existují. Také sama Evropská unie má svou vlastní agenturu, která podporuje rozvoj odborného vzdělávání. A my s ní samozřejmě komunikujeme. V Unii je velký tlak na reformy v oblasti odborného vzdělávání. To musí někdo do národního prostředí přenášet. Mimochodem, Evropská komise si dala nedávno udělat audit hospodaření evropské sítě ReferNet, jejímiž jsme účastníky, to znamená, že jí dodáváme informace o odborném vzdělávání u nás. Jen dvě země z toho vyšly bez ztráty kytičky, tedy bez toho, že by musely vracet evropské peníze. Jednou z nich jsme my, konkrétně náš Národní ústav odborného vzdělávání.
* LN Sledujete jistě i to, jak se vyvíjí odborné vzdělávání ve světě...
Ano, to samozřejmě sledujeme.
* LN Ani v tom ale nejste jediní, že?
Ne, v této oblasti se angažuje Národní vzdělávací fond, který na to má svoji observatoř. A dělá prognózy.
* LN Takže vlastně není třeba, abyste to dělali i vy...
Prognózy jako oni neděláme, na to nemáme kapacity. Ona je dělá taky Evropská unie. Ovšem kvantitativně. Snaží se předpovědět, kolik bude potřeba například dělníků nebo vysokoškoláků za deset let. Nás zajímá, jaké konkrétní znalosti a dovednosti potřebuje ten který odborník, třeba instalatér, dnes.
* LN Nestačí, když to ví třeba profesní komora, tedy zaměstnavatelé?
Oni to do jisté míry vědí, ale jedna věc je, co má ten instalatér umět, a druhá, jak má vypadat jeho výuka. Třeba v Německu komunikaci mezi zaměstnavateli a školami obstarává ústav podobný našemu NÚOV. Jmenuje se BIBB a má to dokonce ze zákona.
* LN Má NÚOV něco ze zákona?
Ano, to, že máme vést už zmíněnou národní soustavu kvalifikací, která umožňuje získat vzdělání i jinak než tradiční docházkou do školy.
* LN Mění se v čase počet zaměstnanců NÚOV?
Tlak na snižování nákladů, a tím i počtu zaměstnanců je tu každý rok. Když jsem před devíti lety nastoupil, bylo tu o deset lidí víc. Devadesát. Takže jich ubývá.
* LN Podle ministerstva školství vychází návrh na sloučení ze zjištění, že činnosti VÚP, NÚOV, IPPP a NIDV se do značné míry překrývají. Všechny čtyři ústavy se podílejí na realizaci školské reformy, mezinárodní spolupráce a jsou také zapojeny do čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Cítíte sám, že se v něčem dublujete?
Jako jediný reálný dubl vidím rámcové vzdělávací programy, které jsme my připravovali pro odborné školy a Výzkumný ústav pedagogický pro gymnázia.
* LN Nemají snad být různé?
Ve všeobecně vzdělávací části by se o dublování dalo mluvit.
* LN Co s Institutem dalšího vzdělávání učitelů?
S těmi spolupracujeme. Oni to většinou organizují a my děláme obsah toho vzdělávání.
* LN Kolik lidí má Institut?
Taky asi osmdesát, jako my, část z nich ale pracuje v krajích.
* LN Pokud je mi známo, organizací přípravných prací na sloučení čtyř zmíněných organizací byla pověřena ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického Stanislava Krčková, nikoliv vy. Lze tedy předpokládat, že propouštět by se mělo spíš u vás než u nich. S kolika lidmi byste vystačili, kdyby šlo z tlustých do tenkých?
Pro příští rok musíme tak jako tak škrtat výdaje o deset procent, tedy propouštět. To bychom pravděpodobně ještě zvládli. Nad to bude ovšem nutné škrtat agendu. Někdo bude muset říct: tohleto už nedělejte.
* LN A když se seškrtá agenda na dřeň, nebo když se ústav zruší...
... když ten ústav zrušíte, příštích pár měsíců nejspíš nikdo nic nepozná, ale pak se to začne vracet. Jak se vyvíjejí potřeby trhu práce, je potřeba čas od času inovovat vzdělávací programy, ať už v detailu, či koncepčně, totéž platí o registru kvalifikací. Přestanou se aktualizovat databáze, jako je infoabsolvent, takže uživatelům nebudou k ničemu...
* LN Pod váš ústav patří i Těsnopisný ústav. Je ještě potřeba?
Název už je jen historický, s těsnopisem dnes nemá prakticky nic společného (možná bohužel), ale dělá velmi prospěšnou metodickou práci pro školy, vydáváme časopis Rozhledy s nákladem asi 11 000 výtisků i pro jednotlivce, organizujeme státní zkoušky v psaní na klávesnici. Těch bývá až 5000 za rok.
***
PROFIL
Miroslav
Procházka (55)
Vystudoval Matematicko-fyzikální
fakultu UK, doktorát má na
stavební fakultě ČVUT. Ve školství
pracuje jako analytik od roku 1995,
nejprve v Ústavu pro informace ve
vzdělávání. Od roku 2001 je
ředitelem NÚOV. Má tři děti.
Kariérové poradenství dělá kde kdo, včetně úřadů práce. My se ale snažíme zprostředkovat kompletní informaci. Náš portál Infoabsolvent.cz informuje o oborech, o školách i o trhu práce.
