Letošní Grossova kniha Strach přináší četbu neméně hrůznou. Popisuje nejen se spoustou statistických údajů, ale také s mnoha jednotlivými osudy vraždy Židů těsně po válce. Byli přepadáni a zabíjeni ve vlacích, na silnicích, útočilo se na domy - útočiště těch, kteří přežili nacistické vraždění. V pozadí podle Grosse stála otupělost vůči násilí, ale také „samozřejmé“ vědomí, že Židé jsou a mohou být vražděni. V úvodu píše publicista Henryk Wolniakowski, že obětí bylo pět set až dva a půl tisíce. Jako zdůvodnění se hodilo vše, co se v dějinách našlo: od stále živého přesvědčení, že Židé unášejí křesťanské děti, aby z jejich krve pekli macesy, až po stereotyp „židobolševismu“, pěstovaný dávno před válkou a posílený nacistickou propagandou.
Krakovský metropolita a někdejší tajemník Jana Pavla II. Stanislaw Dziwisz se podivil, že knihu vydalo katolické nakladatelství: „Vaším úkolem je šíření pravdy o dějinách, a nikoliv probouzení démonů antipolonismu a antisemitismu zároveň.“ Kardinál, představitel „nejotevřenější“ (pro jiného: „nejlevicovější“ či „nejliberálnější“) části episkopátu, se ocitl mezi těmi, kteří kritizují spíše z hlediska pedagogického a tvrdí, že kniha je publicistická, nanejvýš esejistická, a představuje nespravedlivý obraz Poláků, spíše jitří věcnou diskusi, než by k ní přispívala. Wladyslaw Bartoszewski, historik, politik, vězeň Osvětimi, čestný občan Izraele a nositel vyznamenání Spravedlivý mezi národy, neskrývá své výhrady k metodologickému přístupu J. T. Grosse, přesto však pochválil, že kniha v Polsku vyšla. Krajní hlasy, nejslyšitelnější z okruhu známého Rádia Maria, opakují tradiční stereotypy.
Mezi ohlasy jsou ovšem důležité zejména dvě věci. Za prvé: objevily se faktografické připomínky, pravdivost otřesných údajů v celku však lze popřít těžko. Za druhé: pokud Strach nevyvolal stejnou bouři jako Sousedé, je to snad i proto, že některé temné stránky dějin už veřejné mínění přijalo jako bolestné, ale nepopiratelné. I díky Grossovi. Připomínali je ovšem už ve své válečné tvorbě spisovatelé jako Czeslaw Milosz či Jerzy Andrzejewski, proti poválečným pogromům protestovala nepočetná, ale vlivná část inteligence katolické i agnostické či levicové. Naplno a bez výhrad i jediný z mnoha polských biskupů -Teodor Kubina z Čenstochové. Pokud nová Grossova kniha Polskem neotřásla tak jako jeho Sousedé, snad díky tomu. Nic nadějnějšího v těchto strašných souvislostech říci nelze.
***
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
ČESKY NEVYŠLO Strach. Antysemityzm w Polsce tul po wojnie Jan Tomasz Gross Vydalo nakladatelství Znak, Krakov 2008. 344 strany.
